Daniel Brown: Cenzura se obrací proti cenzorům

Daniel Brown: Cenzura se obrací proti cenzorům

Pořad v souvislostech


Dvacet let organizace Freemuse
Budeme vysílat

Rozhovor s Matějem Ptaszkem
Rozhovor se slovenskou skupinou Páni času
Mr. Folxlide
Vysílali jsme


Průlety folkovou pamětí s MIchalem Juppem Konečným

Výletné lode slovenského dua Burgr/Pjoni

Rozhovor s plzeňskou skupinou Poitín
Audioarchiv
19. února 2018 Aktuality, Folk, World music Autor: Milan Tesař

Před 20 lety vznikla v Kodani organizace Freemuse, jejímž cílem je bránit svobodu umělců a především hudebníků. Rozhovor s jejím viceprezidentem, anglo-francouzským nezávislým novinářem Danielem Brownem, jsme natočili v Ostravě na konferenci Czech Music Crossroads. Pořad vysíláme 20. února 2018 v 19.15 a 24. února v 15.15.

Rozhovor s Danielem Brownem, viceprezidentem organizace Freemuse

Co se organizaci Freemuse za 20 let existence již podařilo? A kde vidíte největší rozdíly mezi situací před dvaceti lety a dnes?

To je velmi dobrá, ale složitá otázka. Myslím, že se nám podařilo zmobilizovat významnou komunitu hudebníků, kteří se znají díky našim konferencím a našemu webu a vzájemně si pomáhají. Dáváme bedlivě pozor na země, ve kterých útisk pokračuje, a snažíme se, aby tam útoky a zákazy nebyly tak jednoduché. Myslím, že se nám podařilo dosáhnout toho, že nás represivní režimy respektují. To ale neznamená, že by problémy nepokračovaly, stále je co dělat. Dnes musíme dávat pozor na potměšilejší formy cenzury. Není už tak obvyklé jako dříve, že by byli umělci zavíráni do vězení, nebo dokonce zabíjeni jako například Lounès Matoub v Alžírsku nebo Víctor Jara v Chile, ale často bývají „pohřbeni“ v hanbě nebo likvidováni ekonomicky. Nesmějí koncertovat, což je případ umělce PilAta v Zambii, a jsou nuceni odejít do exilu a ukončit svou hudební kariéru. Boj proti těmto jevům je naše současná výzva.

Jak se dozvídáte o nových případech perzekucí?

Máme své sítě, ale především pozorně zkoumáme média z celého světa a sami si platíme novináře, aby pro nás informace zjišťovali. Jednou za tři až čtyři roky pořádáme konference, na nichž se snažíme tyto možnosti posilovat a prohlubovat. Měli bychom být ještě systematičtější, ale prozatím máme rezervy. Jsme sice světová organizace, ale zatím například nemáme dobře podchycenou oblast střední Ameriky. I zde je tedy ještě co dohánět.

Na webu Freemuse popisujete konkrétní kampaně, týkající se jednotlivých umělců. Daří se vám komunikovat přímo s nimi? A jak?

Když jsou ve vězení, snažíme se s nimi spojit prostřednictvím jejich advokátů. Ale je překvapivé, kolik vězňů může v současné době používat vlastní telefony. Pravidelně s nimi tedy hovoříme, spolupracujeme také s dalšími organizacemi na obranu práv umělců. Freemuse je dnes součástí mnohem větší sítě organizací, které nebrání pouze hudebníky. Existují sdružení na obranu dramaturgů, filmařů, tanečníků apod. Snažíme se vytvářet lokální sítě, které pak mají místní dosah. Konkrétně nyní usilujeme o vytvoření pobočky v Maroku nebo Tunisku, která by zasahovala celý arabský svět. To by nám pak usnadnilo komunikaci v těchto zemích.

Ve kterých zemích je dnes situace pro hudebníky nejobtížnější?

Budeme-li brát v potaz počet pronásledovaných, je to bezpochyby Čína. V Číně jsou hudebníci dál systematicky pronásledování. Když jde o otázky kultury a etiky, čínské autority neprojevují žádnou toleranci. Z Číny tedy známe stovky případů. Dalším typickým a zneklidňujícím případem je Írán. Obtížná situace je v Mexiku, kde řada hudebníků umírá, protože se dostanou do centra obchodu s drogami, jsou součástí navzájem bojujících gangů a desítky z nich umírají každoročně, často i během koncertů. A těžké je to také v Turecku.

Když se umělec dostane do problémů, ovlivní to podle vás jeho další tvorbu?

Ano, často tomu tak je. Nelze postihnout jednotné pravidlo, záleží samozřejmě na konkrétním umělci, na jeho síle a na způsobu, jak se brání. Je tedy třeba rozlišovat jednotlivé případy. Ale na západě sama skutečnost, že jste cenzurován, znamená, že budete mít více fanoušků a lépe svou tvorbu prodáte. Platí to v popu i v punku – mladí lidé chtějí vědět, proč je ten konkrétní umělec zakázaný. Být tedy cenzurován je téměř známka cti a obrací se to proti cenzorům a státní moci. Jsou tu ale specifické případy jako například íránská zpěvačka Mahsa Vahdat. Má neuvěřitelně krásný hlas, ale ve své vlasti má obrovské problémy, když chce zpívat sama. V Íránu žena může veřejně zpívat, ale musí stát za mužem. Pro ni tato cenzura znamenala větší množství spoluprací, k nimž by možná jinak nedošlo, ale které ji po hudební stránce bezesporu obohatily.

Soutěž o CD Půljalbkoně

puljablkon_svetelneSoutěžte o nové CD dua Půljablkoň a jeho hostů.

Regiony

Regiony

Novinky z country a bluegrassu

09-ChorosiPoslechněte si pořad s novinkami z country, bluegrassu a trampské písně.

Album o podobách smrti

NeumannDarek_foto-J-SlamaPoslechněte nebo přečtěte si rozhovor se zpěvákem Darkem Neumannem, který nahrál album o různých podobách smrti.

A. M. Úlet živě na Proglasu

IMG_9013Skupina A. M. Úlet hrála živě u nás ve studiu. Podívejte se na fotografie.

Partneři

Časopis Harmonie - klasická hudba, jazz a world music