Kraft a Foerster

Před 265 lety 30. prosince roku 1749 se v Rokycanech jako sedmé dítě z deseti v rodině obecního sládka narodil budoucí violoncellista a hudební skladatel Antnoín Kraft. Ve stejný den, ale o 110 let později se v Hrzánském paláci na Velkopřevorském náměstí v Praze na Malé Straně narodil další významný český skladatel, výtvarník a spisovatel Josef Bohuslav Foerster.

Antonín Kraft byl synem nadšeného hudebníka, od kterého se pravděpodobně naučil hrát na violoncello. Když pak přišel do Prahy, aby tu studoval gymnázium a poté i filozofii a práva, využil toho také ke studiu hry na violoncello. Z　Prahy ale brzy odešel do Vídně, kde se ve 29 letech stal prvním violoncellistou kapely knížete Esterházyho. Zde se seznámil s　Josephem Haydnem, který tu v　té době byl kapelníkem a který jej učil komponovat. Haydn pro Krafta složil violoncellový koncert D dur, o kterém se dlouho myslelo, že je Kraftovým dílem. Krafta si vážil i kníže Esterházy, který mu umožňoval koncertní cesty po Evropě. Díky své výjimečnosti se Kraft znal s　mnoha významnými osobnostmi té doby. Ve Vídni to vedle Haydna byl především Beethoven. Během koncertních cest se setkal také s　Josefínou Duškovou a s　Mozartem, se kterým se paradoxně seznámil nikoliv ve Vídni, ale v　Drážďanech, kde uspořádali společný koncert. Úzký vztah jej pojil také k　Antonínu Vranickému a k Antoniu Cartellierim, který si vzal za ženu jeho dceru. Když kníže Esterházy zemřel a kapela byla rozpuštěna, vstoupil jedenačtyřicetiletý Antonín Kraft (jehož 265. výročí si dnes připomínáme) do kapely hraběte Grassalkoviče a byl také prvním violoncellistou Vídeňské opery. To už mu po boku stál jeho syn Mikuláš, který po otci zdědil nadání a stejně jako otec, který jej od dětství vyučoval, se vypracoval na skvělého violoncellistu a hudebního skladatele.

My v　Hudební siestě 30. prosince 2014 uslyšíme díla obou. Většina jejich díla je zaměřená na nástroj, který ovládali - violoncellu. Český violoncellista Jiří Hošek se mnoho let zabývá jejich hledáním a nahráváním. Dnes mu již po boku stojí jeho dcera Dominika, se kterou natočil mimo jiné i Sonatu pro dvě violoncella opus 1 číslo 2 G dur Antonína Krafta, kterou si v　den výročí poslechneme. Poté si dopřejeme malé srovnání kompozičního stylu otce a syna. Poslechněme si první větu “Allegro” z Koncertu číslo 3 pro violoncello a orchestr a moll Kraftova syna Mikuláše, který zahraje také Jiří Hošek, tentokrát za doprovodu Plzeňského rozhlasového symfonického orchestru pod vedením, Hynka Farkače.

Druhá část Hudební siesty nás od Kraftova narození přenese o 110 let dále do 30. prosince roku 1859. Tehdy se v　Praze profesoru pražské konzervatoře, skladateli a jednomu z hlavních propagátorů reformy církevní hudby Josefu Foersterovi narodil syn Josef Bohuslav. Když o mnoho let později vystudoval varhanickou školu, stal se varhaníkem pražského kostela svatého Vojtěcha a později ředitelem kůru u Panny Marie Sněžné. Poté, co se oženil, následoval svou manželku, která byla operní zpěvačka, do Hamburku a po deseti letech i do Vídně. Do Prahy se natrvalo vrátil až po skončení první světové války. Byl rektorem konzervatoře, kde vyučoval skladbu. Hudební teorii vyučoval i na Karlově universitě, která mu k 70. narozeninám udělila čestný doktorát filozofie. Jako první z českých skladatelů obdržel v roce 1945 titul národní umělec. Josef Bohuslav Foerster je autorem šesti oper, pěti symfonií, dvou houslových a jednoho violoncellového koncertu a mnoha koncertních melodramů. Velkou část jeho tvorby tvoří duchovní hudba, která vychází z　jeho hluboké víry. Podobně jako Janáček vytvořil i Foerster Glagolskou mši, vedle které stojí pět latinských liturgických mší a další duchovní skladby. Vedle nich najdeme tři sta světských písní a mužské i smíšené sbory.

My se ve druhé části Hudební siesty zastavíme nejprve u “Modlitby pro smyčcové kvarteto” Josefa Bohuslava Foerstera a poté u symfonického poemu “Jaro a touha” opus 93, pocházejícího z　roku 1912.

Hudební siesta začíná každý den krátce po poledni.