František Xaver Richter

Záznamy o Richterově hudební dráze najdeme ve Vídni, kde pravděpodobně studoval skladbu u Johanna Josepha Fuxe. Nejprve se živil jako zpěvák, ale již v　roce 1730 se stal ředitelem hudby na benediktinském gymnasiu v bavorském Ettalu. Když mu bylo 30 odešel do jihoněmeckého Kemptenu, kde byl jmenován kapelníkem prince opata Anselma von Reichlin-Meldegga. O šest let později i toto místo opustil a odstěhoval se do Menheimu, kde jej zastihneme již jako známého a zkušeného skladatele a učitele. Mezi jeho žáky se řadil i vám dobře známý Karel Stamic. Richter ale nebyl slavný jen v　Německu. Roku 1754 podnikl koncertní turné do Francie, Holandska a Anglie, kde pak mnoho jeho skladeb vyšlo tiskem. Protože se v　Menheimu cítil nedoceněný, odešel roku 1769 do Štrasburku, kde byl jmenován dómským kapelníkem. Zde pak vznikla řada převážně duchovních skladeb. Ve Štrasburku nakonec 12. září roku 1789 osmdesátiletý František Xaver Richter zemřel. V　posledních letech mu asistoval Haydnův žák Joseph Ignaz Pleyel.

František Xaver Richter zkomponoval řadu skladeb. Objeveno bylo: 70 symfonií, 33 mší, 3 Rekviem, 40 duchovních motet, Te Deum, zhudebněné žalmy, oratorium, šest smyčcových kvartetů a v　neposlední řadě také koncerty – pro flétnu, hoboj, violoncello, lesní roh, klarinet a cembalo. V　rámci polední Hudební siesty v　den výročí (1. 12. 2014 ve 12.05) zazní tři skladby: Symfonie číslo 3 v　tónině c moll, Sonáta pro flétnu a basso continuo g moll a část Presto ze Smyčcového kvartetu C dur, opus pět, číslo jedna.