Zemřel Slávek Smišovský

V Hrajte, kapely! ve čtvrtek 24. listopadu 2011 za pět pět odpoledne 

mimořádně odvysíláme medailon Slávka Smišovského (autor Václav Kovář).

Hudební skladatel Blahoslav Smišovský se narodil 8. března 1931 v Dolní Cerekvi do muzikantské rodiny. Maminka byla výborná zpěvačka a tatínek dobrý bubeník. Starší bratr hrál na bicí a na housle. Blahoslav začal hrát jako malý kluk na bubínek ve výborné Konířově kapele. U pana Šticnara se učil na housle a u paní učitelky Havleové na harmonium. Nakonec se naučil hrát na harmoniku, trombon a baskřídlovku.

Na gymnáziu u prof. Matla i na basu v dudácké muzice a u prof. Brabence si pak zvolil nepovinný předmět klavír. Jako desetiletý kluk napsal první skladbičku Šípkový květ.

Hudbu a češký jazyk studoval na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Na vojenskou základní službu nastoupil do Jičína a po roce byl odvelen do Bzence. Zde poznal jiný svět -  cimbálové muziky, pěvecké soubory a chrámové sbory.

V Uherském Ostrohu u Uherského Hradiště se oženil a zůstal. Působil jako učitel na středních školách jako sbormistr, učitel hudby na LŠU i jako muzikant v kapelách swingových i dechových.

Slovácko ho přijalo za svého. Je autorem více než  pěti set prací. Psal pro dětské sbory, písně taneční i poslechové pro dechové orchestry, taneční hudbu, pastorely a písně vánoční i chrámovou hudbu.

Spolupracoval asi s třiceti textaři a básníky. Známá jsou jména František Kožík, Růžena Sypěnová, Václav Babula, Václav Renč, Stanislav Pěnčík, Vladimír Salčák, jeho žačka Anička Kašpárková, Marie Kolomazníková, Jarda Hájek i další. Rád, ale jen zřídka,  psal i texty k vlastní muzice, jako např. Písničku pro mámu, polku Jihlávka a jiné. Písničky Za tichú Moravú, Zahrada Moravy, Měšťanská hospůdka, Hodonínská bažantnica, Pod dubňanskú horú a hlavně Falešná frajárka téměř zlidověly.