Zemřel PhDr. Jaroslav Štika - etnolog, ředitel Valašského muzea v přírodě

Jaroslav Štika se narodil 1. dubna 1931 v Rožnově pod Radhoštěm. V roce 1950 - po maturitě na reálném gymnáziu ve Valašském Meziříčí - začal studovat nejprve český jazyk, dějepis a hudební výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, poté se rozhodl přestoupit na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Brně, kde v letech 1951 – 1955 absolvoval studium etnografie a historie. Po ukončení studia krátce působil jako správce Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Od r. 1956 do r. 1971 pracoval jako zaměstnanec Ústavu pro etnografii a folkloristiku Československé akademie věd. V průběhu své akademické dráhy obhájil kandidátskou dizertační práci na téma „Karpatské salašnictví na východní Moravě“ (1962).

Jaroslav Štika byl autorem mnoha odborných studií a publikací. Svá systematická bádání o valašském salašnickém hospodaření uplatnil ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kde 1. ledna 1972 nastoupil jako ředitel. „Začínal jsem coby jediný zaměstnanec muzea a vedle ředitelských povinností jsem zvládl i práci prodavače lístků nebo uklízeče,“ vzpomínal Jaroslav Štika.

Pod jeho vedením se pokračovalo ve výstavbě Valašské dědiny a vyrostl i nový areál muzea - Mlýnská dolina. Rovněž prosadil myšlenku zakladatelů muzea, bratří Jaroňků, tzv. živé muzeum, tedy spojení památek hmotné kultury s ukázkami tradiční pracovní dovednosti a uměleckých aktivit.  Programovou skladbu muzea obohatil o množství nových národopisných a folklorních pořadů. Ve funkci ředitele muzea zůstal Jaroslav Štika 27 let – až do odchodu do důchodu na jaře 1999.

I po odchodu z ředitelského postu se Jaroslav Štika aktivně účastnil muzejního života, ať už jako ředitel muzejních folklorních festivalů, jako účastník vědeckých konferencí nebo jako předseda Valašského muzejního a národopisného spolku. Ve volném čase se věnoval folkloru, sbíral lidové písně, psal scénáře televizních pořadů a založil a po dlouhá léta také vedl pěvecký sbor Polajka. Jeho dcerou je známá valašská zpěvačka Eva Porubová, roz. Štiková.

V roce 2008 a 2009 se účastnil natáčení CD cimbálové muziky Kotár A měl sem já sakuľenskú kobylu – Pěsničky aji vyprávjaní z Valašskéj Bystřice.

Knihy: Karpatské salašnictví na východní Moravě (1972)

            Etnografický region Moravské Valašsko, jeho vznik a vývoj (1973)

            Lidová strava na Valašsku (1980, 1997 – II. vydání)

            Československá muzea v přírodě (1989)

            Těšínsko 1 (spolu a I. Stolaříkem, V. Tomalou, 1997)

            Těšínsko 2 (spolu a I. Stolaříkem, V. Tomalou, 2000)

Poslední rozloučení s Jaroslavem Štikou se uskuteční v pondělí 4. října 2010 ve 14,00 hod. v Janíkově stodole ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Zdroj:

Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku - Od folkloru k folklorismu

M. Mikulcová a M.Graclík: Kulturní toulky Valašskem, www.vmp.cz