Vinohradnické slavnosti v písních dechových orchestrů

V repertoárech slováckých kapel je spousta písní o víně a vinobraní. My vás zveme k poslechu výběru z těchto melodií. Poslouchat můžete muziku, ale i povídání o vinohradnických slavnostech – zarážání hory a vinobraní. Nalaďte si Proglas ve čtvrtek 24. září v 16.55.
V tradiční lidové kultuře mají významné místo slavnosti spojené se sklizní úrody. Mezi ně řadíme i staré vinohradnické zvyklosti - zarážení hory a čtení horenského práva. V mnoha vinařských obcích probíhá zarážení hory na přelomu srpna a září a samotná slavnost vinobraní je zhruba o dva týdny později. Ovšem zdaleka není pravidlem, že se všude konají obě slavnosti. Skoro by se dalo říct, že v malých vesnicích je běžnější zarážení hory a ve větších obcích a městech jsou pak velké slavnosti vinobraní a vína. Obě slavnosti si v pořadu představíme a popíšeme. A protože významnou vinařskou obcí jsou Prušánky, podíváme se na jih Moravy a navštívíme vesničku vinných sklepů Nechory. O tamních slavnostech napsala Jana Kamenská, kronikářka a kulturní pracovnice z Prušánek.
Jihomoravskému vinohradnictví se věnoval také významný etnograf Václav Frolec. Ve své stejnojmenné knize napsal: „Celoroční úsilí vinařů vrcholí sklizní úrody, k níž dochází v moravských poměrech zpravidla v době od poloviny září do počátku listopadu. Toto období je zároveň přelomem, kdy se hlavní pozornost a pracovní činnost vinařů přesunuje z vinice do sklepa, v němž se zpracovávají hrozny na víno. Vinobraní má ve všech moravských vinařských oblastech slavnostní ráz a patří mezi nejsvátečnější chvíle v životě vinařských obcí.
V minulosti se přísně dbalo na to, aby sklizeň hroznů byla provedena ve vrcholnou dobu jejich zralosti a najednou ve všech vinohradních tratích. Záleželo na tom nejen vinařům samým, ale i vrchnosti, která chtěla dostat v desátcích víno co nejlepší. Sváteční nálada i čilý ruch provázely vinaře, jejich rodiny i najaté dělníky od samého rána. Po cestách vedoucích od dědiny k vinohradům se rozléhal rachot vozů, do nichž byli zapřaženi čistě upravení koně s vyleštěnými a načerněnými postroji, i hrkání vydrhnutých nádob, uložených na povozech. Augusta šebestová napsala ve svých pamětech: To moseli aj pastýři v ten deň spěš vyhnat a vyrukovala celá dědina, ženský pěkně nastrojený, putýnky lebo koše na zádech. V den vinobraní nechodily ani děti do školy.
První vstupoval do vinice hospodář a hospodyně, kteří vyhledali několik révových oblouků přeplněných hrozny, uřízli je a pak pověsili v lisovně nebo ve sklepě, kde bývaly až do Štědrého dne. Nezapomněli také odložit do velkého koše vybrané pěkné hrozny pro své přátele a známé. Za nimi vcházeli do vinohradů ostatní. Za veselého zpěvu a vyprávění uřezávali pozorně hrozen po hroznu počínajíce od spodu, skládali je do sběrných nádob a ty pak odnášeli k povozům. Na slavnostním rázu vinobraní nezměnila mnoho ani naše doba. Staré vozy a trakaře nahradily moderní dopravní prostředky, místo starých puten, kádí a otevřených sudů pak plechové a plastové nádoby. Lidé, jejich pracovní úsilí i radost z dosažené úrody přetrvávají. Živá je i celková společenská atmosféra vinobraní. Málokdy se již sice ozve z vinohradů zpěv, veselé vyprávění a sousedská setkání mezi vinohrady i na vinohradních cestách stále ještě doprovázejí sklizeň úrody.“
Pořad připravila Helena Hájková, foto: Petr Omelka
Nalej nám cérečko (Kobeřanka, autor: Leoš Drastík)
Chasa z Blučiny (Blučiňáci, autoři: Ladislav Hrdlička, Jaroslav Zbořil)
Vinohrady zelené (Svárovanka, autoři: František Třetina a Miloslav Procházka)
Vy petrovské vinohrady (Podhoranka, autoři: Jiří Vrána a Vladimír Salčák)
Pijme vínečko (Bojané, lidová píseň)
Ty krumvířské vinohrady (Moravěnka, autor: Jiří Zmožek)
Vinohradem chodím sám (Vacenovjáci, autoři: Miroslav Irša, Stanislav Mášik)
Vinobraní (Lácaranka, autoři: Pavel Svoboda a Antonín Vondráček)
Není lepší měsíc roku (Valaška, autoři: Václav Maňas ml. a Stanislav Pěnčík)
Z našich sklepů (Sobuláci, autoři: Miluška a Zdeněk Gurských)
Strážnické vinohrady (Frajárka Slávka Smišovského, autoři: František Maňas a Vlad. Salčák)
Nechorská (Dambořanka, autor: Vladimír Hnátek)
Pod Pálavů (Březovjané, autoři: Jaroslav Janota a Tibor Jánoš)
Vištucký vinohrad (Vištučanka, autor: Emil Cigánek)
Milocků dědinů (Mistříňanka, autoři: Miloslav Procházka a Jana Hromková)
Ej, búdo kamenná (Túfaranka, autor: Miroslav Irša, úprava: Bohumír Kameník)