Folklorní okénko: Majstr Martin Hrbáč pětaosmdesátiletý

Folklorní okénko na Proglasu tentokrát věnujeme čerstvému jubilantovi Martinu Hrbáčovi, rodáku z Hrubé Vrbky na Horňácku, a jeho osm desetiletí trvající cestě za dobrou muzikou. Symbolicky se přihlásíme k jednomu z dílů našeho seriálu Muzika v krvi, když připomeneme, že je potomkem nynější čtveřice po přeslici spřízněných rodů zpěváků a muzikantů, a to  Miklošků, Holých, Hrbáčů a Tomešků z Hrubé Vrbky. Zakladatelkami těchto zpěvných rodů byly sestry Mikloškovy: dvě z nich se staly matkami trojice výjimečných muzikantských osobnosti - Kateřina, provdaná za Martina Holého, a Jiřina, provdaná za Jiřího-Juru Hrbáče: zpěváci Luboš a Dušan Holí a primáš a zpěvák Martin Hrbáč jsou tedy „druzí bratranci“-jejich babičky byly sestry. Zpívalo ostatně celé široké příbuzenstvo – otec Jura, strýc Martin, vyhlášený předzpěvák starých evangelických pohřebních zpěvů, bratři, sestra i bratranci.

Ing. Martin Hrbáč (*1939) je tedy věhlasný primáš, skvělý houslista a výtečný zpěvák, ale rovněž výborný kontrabasista. Je právem pokládán za přímého pokračovatele osobitého horňáckého primáše Jožky Kubíka, což je ocenění i konstatování skutečnosti. Martin totiž patří k dnes už vzácné (dalo by se říci vymírající) odrůdě lidových muzikantů-samouků, kteří se namísto odborného školení v hudebních přípravkách učili přímo od lidových muzikantů – odposlechem, trpělivým napodobováním, odpozorováváním takzvaných grifů, osobitých smyků, melodických ornamentů, modulárních postupů. Touto cestou se Martin Hrbáč nejprve napodobováním odposlechnutého, pak Kubíkovi po boku, posléze v čele vlastní muziky vypracoval v jedinečnou, nezaměnitelnou osobnost, vedle níž a spolu s ním vyrůstá už několikátá generace muzikantů. Také proto se stal oprávněným dědicem Kubíkovy muzikantské přezdívky – Majstr. Jeho hra i hlas jsou zachyceny na celé řadě rozhlasových záznamů i na hudebních nosičích; k nejvýznamnějším patří Horňácký hudec Martin Hrbáč (Gnosis 1995), Pěkné zkázáníčko (VN, 1999) Horňácká muzika Martina Hrbáče (PP, 2008) i retrospektivní album Hrajte že mi, hrajte vydané k jeho osmdesátinám (Indies Happy Trails, 2019). O deset let dříve, u příležitosti jeho sedmdesátin, vyšel knižní sborník příspěvků a vzpomínek jeho muzikantských přátel Zahrejte ně, Majstre (Albert, 2009), jehož součástí je CD s archivními nahrávkami Horňácké cimbálové muziky Martina Hrbáče. Pokračovatelem rodinné hudební tradice je syn Martin Hrbáč mladší, který hraje na housle a kontrabas.