Letní čas je vhodnou příležitostí připomenout si písně o letním ovoci; Společně s jahodami a malinami mají v lidové slovesnosti svou symbolickou roli rovněž sladké plody třešní - symboly sladkosti, ale též pomíjivosti života a lásky. Utržená zralá třešeň v písních symbolizuje ztrátu nevinnosti, naopak rozkvetlá třešeň symbolizuje neposkvrněnost Panny Marie. Písně o třešních, čerešničkách a čerešenkách pro vás vybrala Helena Bretfeldová. Folklorní okénko s názvem Čerešničky, čerešničky, čerešně naladíte ve středu 19.června od 16 hodin.
Svatojánské býlí (=zelinky, bylinky) se v minulosti sbíralo o půlnoci v předvečer svátku sv. Jana Křtitele, tedy z 23. na 24.června. V tu dobu hořely svatojánské ohně a věřilo se, že byliny natrhané v tuto magickou noc disponují kouzelnými schopnostmi. Svatojánská noc byla v lidové tradici spojena se sběrem bylin účinných v lidovém léčitelství. Tradičně se sbírá devatero bylinek - patří k nim pelyněk, mateřídouška, divizna, jitrocel, heřmánek, devětsil, řebříček, dobromysl - a především třezalka (bylina sv. Jana). Bylinky mají ohlas i v lidové písni - Folklorní okénko s názvem Zelinko malá, kebych ťa znala připravila Helena Bretfeldová. Nalaďte si 1.května v 16 hodin Radio Proglas.
V dalším pokračování série pořadů věnovaných různým bylinkám, květům, stromům, rostlinám a plodům vám tentokrát nabídneme pestrou paletu písniček z Moravy i z Čech, ve kterých jsou zmiňovány rostliny tzv. přadné; bude se dnes tedy zpívat o lnu a konopí. Znalost pěstebních prací těchto kulturních rostlin a dovedností spojených s jejich zpracováním patřilo v některých (zejména podhorských) krajích) k významným způsobům obživy. S tím jsou spojeny i písně obě rostliny zmiňující – ale mnohdy jde jen o prosté písně o lásce a naplněných či nenaplněných citech. Folklorní okénko autorky Heleny Bretfeldové s názvem Plelo dívča, plelo len si naladíte ve středu 14.února v 16 hodin.
V dalším Folklorním okénku si poslechneme pěknou kytici písní o růžích. Růže je odedávna symbolem lásky, krásy, ale také tajemství. Růže představuje životadárnou sílu přírody, která se neustále obnovuje, tedy symbolem znovuzrození a lásky, která neumírá. V křesťanství je růže spojována s Marií, s její čistotou a panenstvím. Červená růže pak obecně představuje krev života, krev Krista prolitou na kříži. Od středověku je růže vnímána jako symbol mlčenlivosti. Pokud si lidé něco řekli „sub rosa“, pod růží, sdíleli to jen mezi sebou, pod slibem mlčení. Proto bývaly růžemi zdobené i zpovědnice. Lidové písně o růžích vám v pořadu Červená růžičko, rozvíjej se připomene Helena Bretfeldová ve středu 29. listopadu od 16 hodin.
V dalším pokračování série pořadů věnovaných různým bylinkám, květům, stromům, rostlinám a plodům vám tentokrát nabídneme písničky zmiňující ořech; půjde jednak o písně oslavující ořešák jako ztepilý strom, jednak – to spíš výjimečně – ořech jako jedlý plod; ostatně, konzumace ořechů je už doložena ve stravě pralidí v paleolitu. Odedávna byl rovněž pěstován – a to nejen pro chutné plody, ale též pro hospodářsky významné a hodnotné dřevo – o tom všem bude v pořadu řeč. Na úvod nám Jarmila Šuláková s BROLNemzazpívá valašskou taneční píseň Zeleňá sa ořech. Pokračovat budeme trojí verzí nápěvů písně, jejíž incipit dal název tomuto Folklornímu okénku – Za našima humny orech malovaný. Spousta písní také zmiňuje (nebo přímo opěvuje) "oreší/ořeší", tedy křoví tvořené hustými keři lísky; často jde o houštinu, která vyrostla coby nepřekonatelná hráz v cestě za milou ("šel bych k vám, šel bych k vám, když nesmím, zarostla cestička ořeším"). Poslouchejte Folklorní okénko ve středu 23.srpna od 16 hodin.
V dalším Folklorním okénku pokračujeme v sérii písňových pořadů věnovaných bylinkám, květům, stromům, rostlinám a plodům; od jahod, malin a hrušek jsme se dopracovali k jablkům - plodům odedávna spojeným s lidským úsilím o jejich zušlechtění, a to už od starověku, možná i dříve – údajně se našly v Itálii pozůstatky po jejich konzumaci staré několik tisíc let; s určitostí víme, že se jejich kultivací včetně roubování zabývali ve starověkém Řecku i v Římě. V symbolice lidové písně bývají jablka – jako ostatně řada dalších sladkých plodů - vyjádřením lásky a náklonnosti, vřelého a trvalého citu, který sice nepomíjí vášeň, naopak, ale je symbolem trvalého citu a především plodnosti. K poslechu pořadu s názvem Kúlalo sa, kúlalo červené jablíčko vás ve středu 2. srpna od 16 hodin zve hudební redaktorka Helena Bretfeldová.
Folklorním okénkem s názvem V širém poli hruška stojí pokračujeme v sérii pořadů věnovaných různým bylinkám, květům, stromům, rostlinám a plodům; třetí díl nám nabídne písničky o hruškách - lidová poezie tak pojmenovává jak majestátní ovocné stromy, tak i jejich sladké a oblíbené plody. V symbolice lidové písně bývají hrušky vyjádřením milostného citu: „sejít se“ či „usnout“, poipřípadě "hrát (v) karty" pod hruškou bylo v lidové písni prakticky totéž jako “jít na jahody“ – tedy od prosté schůzky v přírodě až po její povýtce tělesné završení. Mimoto byl plod hrušky symbolem štědrosti, dobroty, také stálosti a vytrvalosti. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 26.července v 16 hodin.
Desatero Písní ptačíchnásleduje série věnovaná bylinkám, květům, stromům, rostlinám a též sladkým plodům,vždy radostně opěvovaným v lidových písních; po úvodních jahodách je tu druhý díl věnovaný malinám - plodům z nejsladších, dozrávajícím právě uprostřed léta. Nazvali jsme ho podle nejběžnějšího incipitu písní o malinách - Vybírala sem si mezi malinama. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 19. července v 16 hodin.