Božena Němcová a Chodsko

Česká spisovatelka, jejíž původ i datum narození není přes snahy badatelů a literárních historiků dosud plně objasněn, pobývala několik let i na Chodsku. Do Domažlic se přistěhovala s manželem 20. září 1845. Zde a od roku 1847 ve Všerubech prožila jedno z literárně nejúspěšnějších období svého života.. V té době měla již 4 děti. Němcová se tehdy zhrozila nad kulturní i národní zaostalostí zdejších měšťanů i okolních sedláků a ve svém vlasteneckém hnutí tu začala šířit vlasteneckou osvětu. Stala se také vlastně první folkloristkou Chodska - sbírala a zapisovala vše: pohádky a pověsti, písničky, říkadla a přísloví, lidové zvyky a obyčeje. Dojmy z města i okolí vyjádřila v národopisných črtách a dopisech. Její příspěvky byly otiskovány v Květech a České včele v letech 1845 a 1846 a později vydány pod souborným názvem Obrazy z okolí domažlického. Z pobytu v Domažlicích načerpala B. Němcová i náměty některých pohádek, např. Chytrá horákyně, Spravedlivý Bohumil, Alabastrová ručička, Čertův švagr. Krajem a lidmi jsou inspirovány povídky Dlouhá noc, Domácí nemoc, Karla. Děj této povídky umístila do Stráže. Tam se odehrává i část děje Pohorské vesnice. Vzorem pro postavu Jozy z Pohorské vesnice se stal muzikant Jan Konop z Mrákova, zvaný Hondza Kubuc. Z domažlického prostředí vznikla povídka Rozárka. Roku 1895 byla zásluhou Vlasteneckého spolku paní a dívek Božena Němcová odhalena pamětní deska od sochaře Čeňka Vosmíka na rohovém domě na náměstí, kde B. Němcová žila. Boženu Němcovou i její děti léčil za jejího pobytu zde domažlický lékař Antonín Klement. Po příjezdu do Všerub se Němcová osobně seznámila s ranhojičem a historikem G. L. Weiselem, autorem fejetonu Der Chodenprozess, kde se objevuje pověst o Kozinovi. V Obrazech z okolí domažlického popisuje svou návštěvu v Újezdě a do tohoto dějového rámce zasazuje vyprávění devadesátileté stařenky o původu chodských privilegií a o Kozinovi. Půvabné vyprávění o obléhání města Medolián, jehož se zúčastnili i Chodové, mezi nimiž byl i jakýsi Psůtka, který vypozoroval, jak psi skrytou dírou z města vybíhají a znovu se do něj vracejí, objasňuje, jak vlastně Chodové ke jménu Psohlavci přišli. Silně na Němcovou zapůsobila i krása zdejší krajiny, zvláště pak obdivovala Šumavu. S přáteli organizovala četné vlastenecké výlety, např. na hrad Rýzmberk s tehdy novou rozhlednou. Pobyt Boženy Němcové pak nenapodobitelně zachytil v knize Paní komisarka Jindřich Šimon Baar.

Zdroj: www.mekbn.cz