Valašský soubor Kašava reprezentoval v Koreji

A proto je asi logické, že se nás naši známí ptali, co jsme viděli, jaké to bylo. Nejpřiléhavější odpovědí by mohlo být „zajímavé“.

Účast na folkloriádě totiž byla velmi náročná. Po dlouhém letu přes několik časových pásem, kdy jsme zjistili, že basa let „nepřežila“ a museli jsme požádat o zapůjčení, následovalo patnáct dní vystupování přerušených jediným volným dnem. Každý den jsme absolvovali dvě až tři vystoupení, z toho někdy i dva průvody, přičemž jsme museli být na místě minimálně půl hodiny předem, ale současně jsme museli být velmi flexibilní. Často jsme se totiž až na místě dozvěděli, že organizátoři rozhodli o změně charakteru programu a že místo přehlídky krojů bude 20minutové vystoupení, nebo že musíme původně připravený 15minutový program prodloužit na 30minutový, že se průvod, na který čekáme už 45 minut, o další půl hodiny odsouvá, že vystoupení, které nebylo v programu, začíná za 15 minut a druhé straně areálu apod. Po několika dnech už nás snad nemohlo nic překvapit a vůbec jsme nepočítali s tím, že by program na daný den zůstal takový, jak byl ještě ráno naplánován.

Účinkovali jsme často i ve večerních hodinách, kdy jsme pod pódiem při 10 °C čekali v krojích někdy i hodinu. Jediný den volna jsme strávili v Soulu. Tam jsme se téměř v poklusu snažili co nejvíce prohlédnout těch několik atraktivních míst, která pro nás organizátoři vybrali. V hotelu se spalo nikoliv na posteli, ale na jakýchsi futonech, po 4 až 5 v jednom pokoji. Vyprané kroje jsme sušili na zemi, protože všude bylo podlahové vytápění.

Ty zcela pozitivní zážitky však jednoznačně převažují. Počínaje letem největším letadlem (airbusem A380) na téměř druhý konec světa a čekáním na dubajském letišti, kde to i o půlnoci žilo. Přes areál, který byl promyšlen do posledního detailu a vybudován speciálně pro folkloriádu: důstojná vstupní brána, World Zone s výstavou krojů všech zúčastněných národů, nejrůznější suvenýry z mnoha koutů světa, včetně korejských výrobků a výpěstků, možnost ochutnat tradiční pochoutky z Koreje i z jiných částí světa, nebo si vyzkoušet chození po laně či točení s talířem „ponou“ (korejské tradiční umění), naučit se bubnovat, vyrobit si keramickou nádobku...; nemohl chybět vodotrysk ani rybník s lekníny a právě vylíhnutými žlutými kačenkami, každý večer se promítal krátký film o folkloriádě, ale nikoliv na plátno, ale na vodní tříšť ze speciálního vodotrysku, který se spouštěl jen na těch pár minut; v areálu byla hvězdárna, odpočinková zóna s ukázkami tradičního hospodářství a spoustou nejrůznějších altánků a soch, totemů, stromů, keřů, květin. Až po jídlo, které bylo sice často spíše mezinárodní, nicméně byli jsme i v korejské restauraci a někteří z nás se dokonce zúčastnili závodů v pití sodžu(korejský druh 20% vodky) na rychlost. A samozřejmě jsme se naučili jíst hůlkami.

Nelze také opominout večerní či spíše noční souborový život. Vzhledem k tomu, že všichni účinkující bydleli v jednom hotelu (opravdu všichni, přičemž ještě zbývalo místo pro další ubytované), byl opravdu bohatý.

Zájezd do Koreje a účast na Folkloriádě CIOFF 2012 Anseong pro nás přestavoval spoustu nezapomenutelných zážitků a zkušeností.

Autorka článku: Eva Husáková-Kočičková