Rožnovská valaška 2011 se vydařila

V pátek a sobotu se uskutečnila většina festivalových programů. Sobotní odpoledne bylo vyhrazeno čtyřem soutěžním přehlídkám a bohužel právě v tuto dobu se nebe nad Rožnovem zatáhlo a přišla i bouřka s vydatným deštěm. Proto byli organizátoři nuceni přesunout všechny odpolední programy do Janíkovy stodoly. Večer už bylo zase vše podle plánu – hrálo, zpívalo a tancovalo se opět venku – v Komorním amfiteátru Dřevěného městečka.

Nedělní dopoledne patřilo především dětem. V městském parku u Společenského domu probíhal od rána Dětský den plný zábavy, soutěží, hudby a zpěvu.  Šermíři poté předvedli svoji udatnou „Bitvu o park“, ve které nechyběly souboje meči i sekyrami, výstřely z pušek a dokonce ohlušující rány z dalších střelných zbraní.

V pravé poledne předvedl VUS ONDRÁŠ před zcela zaplněným hledištěm svůj samostatný celosouborový program. Na něj navázala hodinka s „malým velkým jubilantem“. Púčik z Brna je letos dvacetiletý a proto dostal v programu Valašky samostatný prostor.

Závěrečný galaprogram, tak jako každý rok, přinesl výběr toho nejlepšího z celého festivalu. Začal oficiálním vyhodnocením festivalu, byli vyhlášeni laureáti, předány zvláštní ceny a symbolická valaška i klíč od Dřevěného městečka byl opět předán do rukou domácích.

Ve večerních hodinách zavládl v Rožnově opět klid a všichni doufají, že za rok se opět sejdou při této náročné, ale nádherné akci.  

Vyhodnotíme-li Valašku v řeči čísel, tak statistika hovoří takto:

Počet dnů festivalu:                                                              3 (3. – 5. 6. 2011)

Počet festivalových a doprovodných programů:                 24

Počet účinkujících kolektivů:                                                 30

Celkový počet účinkujících a organizátorů :                         více než 800

Počet diváků za celý festival:                                              odhadem 5 000

Průměrná denní teplota:                                                       28˚ C

Přehled  laureátů a dalších oceněných:

Laureát v kategorii dospělých souborů: 

Folklorní soubor Dunajec Olomouc (za regionální čistotu soutěžního programu) 

Laureát v kategorii dětských souborů: 

Dětský folklorní soubor Jánošíček Brno (za vyvážený hudební pěvecký a taneční projev)

Cena FoS ČR:                                               

Folklorní soubor Púčik Brno (dětská i dospělá část - 20. výročí existence)

Cena náčelníka Generálního štábu AČR:

Folklorní soubor Severnyatsi  Bulharsko (za působivé vystoupení)

Cena hejtmana Zlínského kraje:                   

Folklorní soubor Rosénka z Prahy (za kvalitní jevištní projev)

Cena starostky Rožnova p.R :          

Dětský folklorní soubor Dunaječek Olomouc (za strhující a spontánní výkony)

Soutěž dětských zpěváčků Trylky Jaroslava Juráška:

Laureát - mladší kategorie: Adam Beharka (Jánošíček Brno)

Laureát - starší kategorie: Petra Tanclová (Rosénka)

Zvláštní cena poroty : Sofie Vojnová (Jánošíček), Kristýna Ježková (Rosénka)

Laureáti přehlídky skupin historického šermu:

1. místo: SHŠ Signum
2. místo: Non Sanctus
3. místo: Markus M

Novinkou letošního ročníku byla spolupráce s humanitární organizací ADRA. Spolupořadatelé MAFF Rožnovská valaška 2011 se dohodli s humanitární organizací ADRA na možnosti umístění sbírkové pokladničky pro pomoc Japonsku – v březnu postiženému zemětřesením, vlnami tsunami a havárií jaderné elektrárny. Pokladnička byla umístěna po dobu konání celého letošního festivalu přímo v areálu Dřevěného městečka a podařilo se získat dobrovolné finanční příspěvky ve výši 16 tisíc korun. Výtěžek této sbírky má zcela konkrétní účel: Aby se přesídlené rodiny mohly důstojně zabydlet v náhradních domech, opatřuje jim ADRA potřebný nábytek, vysavače, kuchyňské potřeby, přikrývky, elektrické ohřívače a další zařízení a materiál. ADRA plánuje materiálně zabezpečit přes 3 000 dalších přesídlených domácností v městech Yamamoto, Watari a Higashi-matsushima.

Rožnovské valašky 2011 se letos účastní dva zajímaví hosté ze zahraničí, soubor Severnyatsi z Bulharska a Vysokoškolský umělecký soubor Technik z Bratislavy.

Soubor Severnyatsi pochází z malého městečka Popovo na severu Bulharska, odtud i jeho název Seveřané. Tancují v něm děti od šesti let. Do Rožnova přijeli chlapci a děvčata mezi 16 a 22 lety. Rodiče dnešních tanečníků se souborem většinou také „protancovali“. Jak nám prozradil umělecký vedoucí souboru Stanimir Ivanov, divákům Rožnovské Valašky představí písně a tance ze všech koutů Bulharska. Také se pochlubil, že se souborem procestoval folklorní festivaly v Japonsku, Anglii, Kanadě, Španělsku, Řecku, Turecku, Kuvajtu a dalších zemích.

Jak dlouho pracujete v souboru „Severnyatsi“?

V souboru jsem začal v osmi letech a moc mě to bavilo, a tak jsem nakonec vystudoval v Sofii choreografii a od té doby se věnuji národním tancům a folkloru profesionálně. Nejdříve jsem nastoupil v roce 1976 jako zástupce ředitele a od roku 1989 jsem vedoucím souboru.

Co Vás na práci v souboru nejvíc přitahuje?

Víte, vždy mě bavila práce s mladými lidmi. Každý rok přijímáme do souboru nové děti ve věku 6 až 7 let a oni mi rostou doslova před očima. A když je pak vidím na scéně při vystoupení, tak jsem šťastný. Člověk přitom musí pracovat „srdcem“, aby to mělo nějaký smysl. Jak se říká: „Bez upřímného citu není umění“.

Často jezdíte do zahraničí, je to jiné než při vystoupeních doma?

Vždy když jedeme do zahraničí,  tak se cítíme jako reprezentanti naší země, těžko se dají slovy vyjádřit emoce, které prožíváme... lepší než slova jsou naše vystoupení, dáváme do nich opravdu vše!

Už jste někdy vystupovali v České republice?

V roce 1982 jsme vystupovali v tehdejším Československu na festivalu ve Strážnici, ale v samostatné České republice jsme poprvé. Musím říct, že jsem velmi mile překvapen jak vaše země pokročila vpřed. Moc se nám u vás líbí. Na festivalu Rožnovská Valaška jsme nadšeni ze skvělé organizace, velmi srdečného přijetí a z celkové atmosféry v Rožnově pod Radhoštěm. Cítíme se tady jako doma. Naše městečko Popovo, odkud pocházíme, je přibližně stejně velké jako Rožnov a tak jsme se rychle aklimatizovali.

Chcete něco popřát divákům a organizátorům Rožnovské valašky ? 

Chtěl bych XVIII. ročníku Rožnovské valašky popřát jen to nejlepší a do dalších ročníků více zahraničních souborů, to by jí určitě slušelo. Já vím, že je to vše otázka peněz, ale v kultuře se nedá mluvit jen o penězích. Peníze, které se investují do národní kultury, se stokrát vrátí. Ne hned, ale tady mluvíme o vzdělávání k národní hrdosti, vlastenectví a tradicím a to je pro každý národ velmi důležité. Přeji všem organizátorům a divákům skvělé zážitky.

Dlouhotrvající potlesk a několik opakovaček, to byl závěr excelentního předvedení uměleckého souboru Technik ze Slovenska. Svěží choreografie, úžasná jiskra a nasazení účinkujících se prolínalo celým jejich vystoupením. V nápaditém programu se střídal klasický folklór s jeho moderním uměleckým ztvárněním. Krátce - byl to opravdový umělecký zážitek. Režisérem a choreografem souboru je Fero Morong.

Vystoupení souboru Technik bylo velmi zajímavé a obsahově neobvyklé, můžete nám k tomu něco říct ?

Představení jsme připravovali s odhodláním představit slovenský folklór domácímu i zahraničnímu publiku tak trochu jinak, s tím, že jsme nechtěli narušit kontinuitu tradic. Šlo nám o to představit obce a taneční oblasti Slovenska, které nejsou tak známé a slovenskými soubory zpracovávané a chtěli jsme se tak i trošku odlišit od ostatních folklórních souborů. Doufám, že se nám tento záměr povedlo tvořivým způsobem předvést také divákům.

Mohl byste krátce charakterizovat váš soubor?

Vysokoškolský umělecký soubor Technik z Bratislavy působí pod ochrannými křídly Slovenské technické univerzity a za dva roky oslaví již 60 let od svého založení. Soubor má celkem tři složky – hudba, zpěv, tanec – to je folklorní část, potom ještě komorní sbor a orchestr. Každá z těchto složek pracuje samostatně. Členové souboru jsou vysokoškoláci, kteří většinou studují technické školy, ale jsou tu posluchači i jiných vysokých škol.

Jezdíte často do zahraničí?

V posledních třech letech byl náš soubor dost často zván na zahraniční vystoupení a máme štěstí, že i v době krize je soubor velmi slušně dotovaný finančními prostředky, což nám umožňuje cestovat. Byli jsme například na měsíčním turné na Tchajwanu, předtím v Mexiku a jinak běžně cestujeme po celé Evropě. Letos máme v plánu ještě Ukrajinu a Belgii.

Dá se tedy říct, že má soubor na Slovensku prestižní postavení?

Kredit souboru se naštěstí po dlouhé mravenčí a tvořivé práci dostává do povědomí lidí. Když přicházejí mladí lidé studovat do Bratislavy a hledají soubor, ve kterém by chtěli působit, tak se první řadě snaží dostat do Techniku, protože vědí, že je kvalitní.

Potěšilo mě, že jsem na jevišti i v zázemí viděl pouze mladé lidi. 

To je pravda, pro nás je mladost velmi důležitým faktorem, ale to není nic neobvyklého ani v jiných souborech, zejména u tanečníků. Je pravdou, že mladé je i vedení souboru. Pro nás je podstatné, že lidé odcházejí z našich koncertů nabití energií a máme radost ze zpětné vazby. Ta je pro nás velmi důležitá.

Jak jsou vaše folklorní začátky?

K tanci jsem se dostal docela pozdě, až v 18 letech, předtím jsem hrál hokej, ale po úrazu jsem v rámci rehabilitace chtěl něco dělat a tak jsem se dostal k tanci a folkloru. Potom jsem jej začal i studovat a dnes se mu s manželkou věnujeme profesionálně, ale neživíme se jím. Věnujeme souboru většinu svého času. Chceme, aby náš soubor tancoval jinak než ostatní, dobře, aby to bylo zemité, opravdovější, aby tomu lidé uvěřili. Děláme vše proto, aby naše tvořivá informace byla pro diváky co nejvěrohodnější.

Jak se Vám líbí na „Valašce“?

Jsme tady moc spokojeni. Je o nás velmi dobře postaráno a při vystoupení jsme velmi ocenili dokonalou technickou podporu a péči ze strany organizátorů. A to, že je letošní ročník Valašky již osmnáctý, hovoří za vše. Dobrý zvuk festivalu se šíří po světě a to je moc dobře. Skvělá organizace, kuchyně, lidé... prostě pohoda. A ještě jedno mě v Rožnově vždy těší, dřevěné městečko je fascinující a je příkladem toho, jak by se mělo pečovat o kulturní památky.

Rozhovor vedl Jiří Fiala