Dechovkové pozvání na Hanou

Haná je etnografická oblast, která se nachází na střední Moravě, zhruba na územní mezi městy Vyškov, Holešov a Litovel. Větší centra Hané se nacházejí především v nížinách okolo řek Moravy, Bečvy a Hané. Oblast zasahuje do tří krajů – do Olomouckého přes okresy Olomouc, Prostějov a Přerov, dále do Zlínského kraje díky okresu Kroměříž a na jihu do Jihomoravského kraje přes okres Vyškov). Haná je významnou zemědělskou oblastí.

Haná získala název po řece Hané, která protéká jižním okrajem regionu a vlévá se do Moravy mezi Kojetínem a Kroměříží. Povědomí o názvu Haná existuje přinejmenším od 16. století, neboť v urbářích z této doby se dochovaly četné záznamy o příjmení Hanák. Jako Na Hané označil oblast mezi Olomoucí a Vyškovem na své mapě Moravy z roku 1624 i Jan Ámos Komenský

Mnoho zajímavostí o regionu Haná najdete na internetových stránkách www.folklorweb.cz. Zbyněk Žůrek tam píše: „Už více než před sto lety odkládali obyvatelé hanáckého venkova lidové kroje a upouštěli od starobylých zvyků. Souběžně s tím ubývalo i lidových písní, které tak výstižně dovedly vyjádřit náladu zpěváka a sílilo přesvědčení, že Hanáci jsou nezpěvní.

Když v roce 1929 nastoupil místo na prostějovské radnici Jan Poláček - rodák ze Strážnice, muzikant a sběratel slováckých lidových písní - ocitl se najednou v prostředí, kde jen zřídka bylo slyšet lidovou píseň. O tom, že i na Hané si lidé zpívali při práci, zábavě i při všech významných událostech, byl však Poláček přesvědčen a nijak se tím netajil. Aby toto své tvrzení dokázal, začal usilovně hledat mezi nejstaršími obyvateli Prostějovska ty, kteří si pamatovali, jak se na hanácké vesnici žilo ve dnech všedních i svátečních a jak se život Hanáků odrážel i v lidové písni.

Za deset let své sběratelské činnosti na Prostějovsku zaznamenal na 1500 hanáckých lidových písní, z nichž více než 800 vydal ve dvoudílné sbírce Lidové písně z Hané, které dnes představují jeden z nejvzácnějších kulturních pokladů tohoto národopisného regionu. Od poloviny 19. století se do většiny moravských měst, především na Hané, dostává tzv. „turecká muzika“ složená z dechových nástrojů - základ následně vznikajících dechovek, které se vbrzku prosadily i na venkově“.

Na internetových stránkách www.folklorweb.cz najdete také zprávu ze zajímavého semináře o hanácké lidové písni, který se konal v dubnu roku 2008. Tady se také dozvídáme původ dechových hudeb na Hané. Cituji:

„Haná byla po staletí územím, které bylo bohaté a kde se hospodařilo na úrodných naplaveninách řek. Během válek se Haná stala zásobárnou proviantu pro vojsko a místní obyvatelstvo v poválečných časech s nadšením přijímalo novinky v hospodářství, v oděvnictví, ale i v muzice. Zkrátka Hanáci bývali a jsou pokrokoví, vždyť jako první na Moravě v polovině 19. století odložili kroj a začali se šatit po „městsku“.

A právě na Hané si nejdřív z celé Moravy, a to už od 17. století, získávaly oblibu dechové kapely, tzv. bandy, které hrávaly pochody, ale i různé části oper a operet. Dřevěná muzika měla dřív podobu zámeckých kapel, v nichž hrávali vedle sebe panští muzikanti a hráči lidoví a logicky se vzájemně ovlivňovali. Vedle zámeckých kapel existovala na Hané už od 17. století již zmiňovaná dechovka s nepřerušenou tradicí. Vynikajícími dechovými hudebníky ji zásobovali chlapci navrátivší se z vojny. Mnohé soubory i dnes k doprovodu tanců používají právě dechovku“.

A než si poslechnete náš pořad, můžete si připomenout slova písně Ladislava Kubeše Přerovanka:

Znám krajinu, samou rovinu,
konce nedohlédneš snad,
když zlátne klas nebo pálí mráz,
já se tam vždy vrátím zas.
Tam dívky jsou jak květ,
tam krásný zdá se mi svět,
když smutek mám,
tak zavzpomínám,
svůj pozdrav na Hanou posílám,

Pluj obláčku pluj,
v dáli pozdravuj,
tam na Hané,
mám srdce zadané,
ten Hanácký kraj,
úrodný je ráj,
tam dívce voní ret,
jak rudé růži květ.

Pořad připravila a na slyšenou se těší Helena Hájková

(foto: www.kosir.unas.cz a www.muzikus.cz)