Čtvrt století Sdružení přátel folkloru v Brně

Základní myšlenkou tohoto občanského sdružení bylo spojit dohromady síly k založení nové tradice uspořádat v Brně folklorní festival.  Na sklonku letošního srpna se uskutečnil už pětadvacátý. Náměstkyně brněnského primátora Jana Bohuňovská v blahopřejném dopisu  jubilujícímu sdružení, které je řádným členem české národní sekce Mezinárodní rady organizátorů folklorních festivalů a lidového umění (CIOFF), ocenila jeho přínos pro zachovávání tradičního lidového umění a smysluplného naplňování volného času dětí, mládeže i dospělých. 

Sdružení nyní tvoří 14 souborů dospělých a mládeže, 15 dětských folklorních souborů, čtyři soubory hudební a kolem tří desítek individuálních členů, příznivců nejen z naší republiky, ale i ze zahraničí. Mezi folklorními kolektivy jsou také soubory nebo skupiny národnostních menšin. Stěžejní náplní aktivity sdružení je i nadále pořádání festivalu, ale i mnoha dalších akcí ve spolupráci s jednotlivými soubory a různými organizacemi. Členové mají možnost vzájemně si vyměňovat informace k navazování kontaktů, případně spolupracovat při různých akcích, pořádaných soubory. Spolupracuje s Folklorním sdružením České republiky a jinými regionálními sdruženími. Poskytuje rovněž poradenskou službu členským souborům v oblasti odborné a metodické, souborové ekonomiky, evidence majetku případně grantové politiky.

K renomovaným brněnským folklorním souborům patří nejen Javorník, který v roce 1982 obdržel dokonce Evropskou cenu za lidové umění, ale i Líšňáci, Lučina, Májek, Poľana, Púčik, Slovácký krúžek, Šafrán, Komínská chasa a Kníničská chasa. Známé jsou dětské soubory Brněnský valášek, Heřmánek, Javorníček, Komíňáček, Líšňáček, Májíček, Ondrášek, Skřivánek a Slováček, dále lidová muzika Gajdoši-Brno a cimbálové muziky Javorník-Brno, Ponava a Šmytec.

Náměstkyně primátora v blahopřejném dopisu, adresovaném předsedovi Sdružení přátel folkloru Jaroslavu Topinkovi, s potěšením konstatuje, že ve většině brněnských městských částí je dodnes živá tradice hodů, které jsou integrujícím prvkem, spojujícím všechny generace. Životnost hodů pramení z veřejného zájmu o tuto lidovou slavnost, která se stává záležitostí reprezentativní – se stavěním opentlených májek před obydlími stárek, udílením hodového práva starostkami nebo starosty městských částí , s hudbou, tancem a poutavou podívanou na krásné kroje, s bohatým pohoštěním. Hody také přispívají k upevňování vztahů rodáků a starousedlíků s novými sousedy. To jsou poznatky nejen z Ivanovic, ale i z  Líšně, Komína, Tuřan, Brněnských Ivanovic, Dvorsek, Holásek, Chrlic, Řečkovic, Medlánek, Jundrova, Kohoutovic, Bohunic, Žebětína, Bystrce,  Židenic, Slatiny , Bosonoh, Jehnic, Ořešína, Soběšic, Obřan, Starého Lískovce, Nového Lískovce, Vinohrad a Kníniček. Např. moravskou a legionářskou československou besedu tančilo letos 12 krojovaných párů Kníničské chasy a opět nechyběla ani krojovaná kníničská drobotina – moravskou besedu i skočnou s nimi tančilo devět párů dětí ve věku od čtyř do devíti roků. O nastupující generace udržovatelů folklorních tradic z řad nejmenších dětí se v Kníničkách obětavě léta staraly Miroslava Keprtová s dcerou Martinou Suchánkovou. Od nich štafetu vedení letos na jaře zdařile a s úspěchem převzaly dvaatřicetiletá Markéta Audy ze Žebětína, která má za sebou bohaté zkušenosti zpěvačky a tanečnice ve folklorních souborech Jánošíčku a Poľaně, s jedenadvacetiletou  studentkou Pedagogické fakulty na Masarykově univerzitě Janou Hlaváčkovou, věnující se tanci a zpěvu od raných dětských let a  to nejen folklornímu. 

Autor článku: Bohumil Hlaváček