Tipy písničkáře Caina

Jiří Smrž: Udělal jsem si asi dvouhodinový výběr ze všech jeho… snad osmi? democédéček a taky z oficiálních dvou sólových alb. Jiří je jasným důkazem, v čem tkví síla písničky… či písničkáře. Na rozdíl od skladby či kapely ho můžete poslouchat i z diktafonu a běhá vám mráz po zádech úplně stejně jako při poslechu z hifisoustrojí. On umí tnout do toho, co je ještě živého v duši člověka, nehraje na první signální ani nepřežvykuje vzduch – myslím ten momentální. Jiří Smrž zpívá o život. Neslyšet ho, žil bych méně.

Jaroslav Jára Ježek a Čp. 8: I Jára Ježek zpíval o život. Až do konce. Už je to vlastně neuvěřitelých 25 let a jeho písničky znějí pořád s takovou naléhavostí! Vím, v době, kdy věřit nějakému ideálu je pomalu směšné, vím v 
době, kdy velká slova jsou jen takové malé ingredience v superakční polívce, působí možná pár Járových starších textů trochu naivně… ale jak říká jeho někdejší kolega z kapely Čp. 8 Petr Linhart, „na druhou stranu… ne až zas tak moc!". Takže oslí můstek se povedl, dál tu máme…

Petr Linhart: Básník krajiny a malíř měsíčních nálad. Jeho druhá deska Autobus do Podbořan mě dostala i ve studiovém provedení… Jnak totiž poslouchám, stejně jako u výše zmíněných osobností, hlavně živáky. Zavřu oči a letím neznámou krajinou, kterou jsem nikdy neviděl a možná ještě nějakou dobu neuvidím, ale tady se jí můžu skoro dotýkat. Medwa (Petrova přezdívka – pozn. red.) je neokázalý mistr a zároveň hitmaker. Jeho Poloha D právem vedla hitparádu Proglasu. To je… to je… čistá krása.

Simone White, album I Am The Man (2007): Když už jsme u té čisté krásy, tak tohle nesmím vynechat. A zároveň ale už nevím, co dodat. Snad jen, že „zabírá“, i když je mi opravdu nejhůř.

Živé kvety: Ze Slovenska. Viete, hrám už dlho, stretávam sa s množstvom roznych kapiel, zábavných i meniej zábavných… ako by som to výstižne zhrnul… prevážně hlčných… A nazdáva sa mi, ako by ich duše boli také skryté, akoby za pláštikom, drátenou košulou, brněním, skafandrom… akoby tam vnútri Ktosi chýbal. Nie, neverím, že sú skutočne taký, aký sa tvaria byť. To nieje možné! Povezte predsa, že to nieje možné! A keďže ma napadajú takéto myšlienky púšťam si Živé kvety. Ako by zpeváčka zpiavala útřžky Ježišovych kázní! Tiež tak
mocno, tak zúfalo vykričané! A ako by kameň v mojom srdci rozkvitol…! (Prepáčtě tu chabú slovenčinu… musel som, to tie kvety…

Vrámci možností: O sobě tvrdí, že jsou akustický punk, ale pro mě jsou to hlavně stručně, vtipně a chytře napsané písničky. Vždycky když je slyším – a slýchávám je poměrně často, neboť mám s nimi společnou manažerku – vždycky mě vrací v duchu o 20 let zpátky, na počátek Znouze a moc se bavím.

Pepek a námořník: Úplně nové duo, letošní. A kdybych je měl k někomu přirovnat, nenapadá mi nic výstižnějšího než kombinace starých Pink Floyd s Pearl Jam! Texty jsou pravda trochu depka, ale ono to v plném sále, abych citoval klasika, zas tak nevyzní.

Marka Míková: Kdo ji znáte jen ze Zubů Nehtů a sólově jste ji nikdy neviděli, prosím nenechte si to ujít. Pravda, ona takhle sama s piánem v podstatě veřejně nevystupuje, ale charisma Honzy Buriana zřejmě opět zapůsobilo a tak alespoň v rámci večerů Osamělých písničkářů v Praze na Kaštanu je tu a tam ke slyšení. A k vidění. Ona se totiž musí i vidět! 

Tipy rastislava högera

Nemám hudební sluch, nedokázal jsem se naučit hrát na žádný hudební nástroj. Ale hudbu mám rád. Patřím do generace, která poslouchá hudbu 70.–90. let minulého století a rád si poslechnu něco nového, co se hraje aktuálně.

Jako teneger jsem na střední škole poslouchal hudbu, která měla zvučná jména a slyším ji ještě dnes z rádii, jako je Elvis Presley, The Beatles, Tremeloes, pozděj Pink Floyd, Queen, Electric Light Orchestra, Depeche Mode, Erasure, Pet Shop Boys. Z našich písniček jsem poslouchal slovenské Elány a Vaša Patejdla, Mariku Gombitovou, Mira Žbirku, skupinu Modus. 

Jelikož často cestuji a v těchto jarních dnech rád jezdím na kole, mám s sebou také mp3 přehrávač. Pohled do něj prozradí, že mám rád časem prověřené písničky. Na kole si rád pouštím rytmičtější písně od skupin jako Abba, ABC, Bad Boys Blue, Bananarama, Jason Donovan nebo písničky typu Italo disco 80. let.

Pokud si chci odpočinout a užívat si pohody s knihou nebo jenom tak listovat v časopisech, uklízet byt, pustím si něco na pohodu, jako je Aretha Franklin, Celine Dion, písničky od skupiny Bee Gees, Eros Ramazzotti, Chris Rea, Lighthouse Family, Lionel Ritchie, Phil Collins a mnoho dalších.

Jelikož pracují s mládeží, tak se snažím poznat také to, co se hraje dnes a aktuálně a co mladí v mém okruhu rádi poslouchají. Sleduji světovou hitparádu World Chart Show a někdy také American TOP 40.

Posluchačům Radia Proglas doporučuji k poslechu slovenskou kapelu Komajota. Je to skupina z Prešova na východním Slovensku. Jejich skladba Mesto v nás je pro mne nejhezčí písnička, která opisuje moje rodné město Prešov.

Tipy Milana Tesaře

Caine: Nadosah (Sisyfos Records). Nové album západočeského písničkáře Caina mě uchvátilo slovními hříčkami a vůbec prací s jazykem. A také celkovou atmosférou. Právem se píseň Právo na návrat a dál dostala na vrchol naší hitparády.

Face Of The Bass (Animal Music). Debutové CD jedné z kapel kontrabasisty Jaromíra Honzáka. Moderní jazz s prvky elektronické hudby, úžasná autorská hudba a také úchvatná coververze Dancing Queen od Abby. První z letošních kandidátu na české album roku.

Michael Formanek: The Rub And Spare Change (ECM). Americký kontrabasista s českými kořeny, který před několika dny vystoupil na festivalu JazzFestBrno. Invenční jazz, kterého se chopilo prestižní německé vydavatelství ECM.

Oboroh: Pozvedám své oči k horám (Indies Happy Trails). Dlouho očekávané třetí žalmy Oborohu. Vycházejí v květnu. Co dodat?

Anička a letadýlko: Království (Indies MG). Divadelní hra (nejen) pro děti plná písniček, na kterých Anička Duchaňová (Anička a letadýlko) spolupracovala s Michalem Němcem a celou skupinou Jablkoň. Z Pana Šedozelného, Čmeláčka a Sluníčka se u nás doma staly hity.