Jakou hudbu doporučit dětem?

Jakou hudbu byste doporučili osmiletému dítěti?

Jiří Dědeček: Když bylo mým dcerám osm, už se jim nedalo nic doporučovat, poslouchaly pod vlivem třídního kolektivu Kelly Family nebo AC/DC. Ale z obou vyrostly ušlechtilé mladé dámy s vytříbeným hudebním vkusem, takže bych předčasně nelámal hůl.

Slávek Janoušek: Osmileté dítě spíš poslouchá to, co rodiče, a ještě nemá až na výjimky vyhraněný názor. Tak je asi dobře pouštět si cokoli kvalitního z jakýchkoli žánrů, ať je to barokní hudba, Dvořák, folk nebo rock či hiphop. A ne jen jim dát dětské desky s Dádou. Je-li toho člověk mocný, je dobré si s dětmi při jakékoli příležitosti zpívat a muzicírovat. Když byly mé děti asi v tomto věku, tak jsme na dlouhých cestách autem k babičce skládali texty písní, respektive jsem jim s tím pomáhal. Bavilo je to velmi, nezlobily a vymyslely zajímavé věci. Třeba píseň o jedné botě objevené pod tajícím sněhem, která ztratila tu druhou.

Marek Eben: Pro osmileté dítě bych asi nejspíš doporučoval cokoli z dětské kolekce Petra Skoumala. To jsou kouzelné věci s rozkošnými texty a velmi dobře to formuje vkus. Situace je ovšem úplně jiná než za našich dob, dnes mají děti k dispozici všechno možné na YouTube a umí to s počítačem líp než my. Takže bych za ještě důležitější považoval dát jim svobodu výběru. Rodiče, kteří dětem zakazují poslouchat určitý druh muziky, jsou sami proti sobě. Samozřejmě že starší generaci už řada nových věcí moc neříká, ale neznamená to, že by byly špatné. Vzpomeňme na staromilce z dob našeho dětství, kteří tvrdili, že Beatles nejsou hudba.

Jan Burian: Doporučil bych především písničky, v nichž je vytříbená čeština: Voskovce a Wericha, Jiřího Suchého, Vodňanského a Skoumala, a taky z rané tvorby Ivana Mládka. Nevadilo by mi, že je tam občas něco „pro dospělé“ či něco méně srozumitelného. Ta bohatost jazyka a nepodbízivost nízkému vkusu, hravost a fantazie je myslím nejdůležitější. Ale jednu věc bych měl dodat. Pokud dítě něco chce poslouchat, nemělo by se mu v tom bránit, nic by se mu nemělo zakazovat, spíš ho člověk může nenásilně inspirovat. Pokud má dospělý sám vkus, tak to dítě od něj chytne. Stejně tak naopak, takže bychom měli kultivovat nejspíš hlavně sami sebe…

Luděk Strašák (Radio Proglas, vedoucí dětské redakce): Kdybych měl dětem doporučit jedinou desku, asi by vyhrál Jarek Nohavica a Tři čuníci. Písničky z tohoto alba mají vše, co dětský posluchač vyžaduje, refrén, který se dá snadno zpívat, chytrý text s pointou a nekomplikovanou melodii. Pokud někde chci zapojit co nejvíc lidí do hromadného zpěvu, písničky z Tří čuníků spolehlivě zabírají. Další stálicí na dětském nebi je duo Svěrák & Uhlíř. Z jejich tvorby bych však doporučil spíše nějaký výběr, protože na jejich řadových deskách jsou vedle perel i místa, která mi přijdou zbytečná. Ale je otázka, zda jsou ty „vycpávky“  slabé samy o sobě, nebo jen blednou vedle klenotů, které najdeme na stejném albu. Mezi má oblíbená alba patří i oba díly Havěti všelijaké, přičemž první z nich mi připadá povedenější. Dětem se na tomto CD líbí, že je pestré a zábavné, avšak zjistil jsem, že je rádi poslouchají, ale nenutí je ke zpěvu. U nás doma teď letí Kašpárek v rohlíku, možná proto, že mluví současným hudebním jazykem a jeho hrdinové jsou většinou děti. Jinak si naše děti rády říkají i o CD určená pro jinou kategorii, a to především o písničky od Těch syčáků nebo od Jablkoně.¨

Celou anketu najdete v únorovém čísle časopisu Folk & country.

Jakou hudbu byste osmiletému dítěti doporučili vy? Reagujte v diskusi…