Židovská hudba na Folkových prázdninách v Náměšti n. Osl.

Vedle mnoha dalších kapel a sólistů vystoupí na konci července na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou také několik pozoruhodných uskupení hrajících židovskou hudbu. Přinášíme vám článek hudebního publicisty Jiřího Moravčíka, který vám jednotlivé soubory představí. * Rozhovor s dramaturgem festivalu Folkové prázdniny Michalem Schmidtem budeme opakovat ve středu 13. července od 16 h.
Folkové prázdniny mají svá každoroční témata. Letos se jím staly Cesty – oslava houževnatosti. Ačkoliv tím festival žánrově nevymezují a v programu najdeme hudebníky mnoha stylů z celého světa, téma výrazně koresponduje s historií židovské hudby, která v minulosti prošla značně trpkými zkušenostmi a právě díky své houţevnatosti dokázala přežít i ty nejtěžší zkoušky osudu. Shodou okolností totiž v Náměšti nad Oslavou vystoupí několik významných reprezentantů židovské hudby. Za tu je u nás nejčastěji považován klezmer, nicméně anglická skupina Shtetl Superstars, americký zpěvák Daniel Kahn, kanadská písničkářka českého původu Lenka Lichtenberg, izraelský hráč na loutnu oud Yair Dalal a skotská kapela Moishe´s Bagel dokládají, že spektrum židovské hudby je daleko bohatší a klezmer představuje pouze zlomek jejího značně širokého spektra s původem sahajícím k samému úsvitu počátku lidstva.
Tak jako nelze jednoznačně definovat world music, není možné na jednom místě zakotvit klezmer. Hudba židovských šumařů z východní Evropy totiž prošla fascinujícím vývojem, do něhož nesmírně krutě zasáhl holocaust a pogromy židovského národa. Od 70. let minulého století začal revival klezmeru ve Spojených státech, odkud se zájem o svého času takřka zapomenutou hudbu přenesl do všech koutů světa. A tak jako kdysi klezmer kapely cestující po Evropě a Blízkém východě přijímaly místní vlivy, mění se i tvář současného klezmeru v závislosti na prostředí. Jinak zní v New Yorku, kde ho objevila a znovuoživila skupina The Klezmatics,
jinak v krakovské židovské čtvrti Kazimierz, domově tria Kroke. Zcela po svém ho uchopil holandský ansámbl Amsterdam Klezmer Band s ukrajinským zpěvákem Alekem Kopytem nebo americký zpěvák a hráč na akordeon Daniel Kahn doprovázený skupinou Painted Bird. Do Berlína, významného centra židovské kultury kde dnes žije, přenesl radikálního ducha židovské newyorské scény přímým způsobem a míru autenticity klezmeru neřeší. Zpívá anglicky, německy, v jidiš a vkládá do něho cokoliv – rock, punk, swing, kabaret, politické písně nebo jazz. „Idea autenticity v klezmeru je extrémně problematická. Představuji si pod tím nějaký druh jasně daného zboží. Autenticita je pro mě osobní přístup a ne to, jestli mě někdo považuje za skutečného Žida a hraji původní klezmer. Ten se mnozí snaží umístit do muzea, ale muzeum je pro mne místo, kam chodí umění zemřít,“ tvrdí Daniel Kahn patřící k vlně klezmorínů navazujících po svém a s pokornou úctou na nespoutanou, divokou a živočišnou šumařskou tradici židovských svateb a svátků.
Kanadská písničkářka Lenka Lichtenberg přes svůj středoevropský původ – narodila se v Čechách a před emigrací proslavila na prknech divadla Semafor – skládá a zpívá písně v jazyce jidiš a zhudebňuje moderní jidiš poezii a židovskou hudbu umísťuje do daleko širšího kontextu. Hledá spojnice mezi klezmerem, globálními vlivy a sefardskou tradicí. Rodiče slavného izraelského hráče na arabskou loutnu oud Yair Dalala pocházejí z Iránu, tedy území, kde se kdysi rozprostírala babylonská říše a odkud vzešla tradice mizrachi spojená s židovskými etniky arabského světa. Šestapadesátiletý vyhledávaný hudebník, skladatel, zpěvák a pedagog Dalal je velkou osobností na scéně world music a patří k respektovaným aktivistům věnujících značné úsilí izraelsko-arabských vztahům.
Z Britských ostrovů přijíždějí na Folkové prázdniny dvě skupiny: Moishe´s Bagel ze Skotska a londýnští Shtetl Superstars. Obě lze považovat za novou, moderní generaci současné evropské židovské hudby, kterou neberou za posvátnou relikvii, nýbrž za východisko k nalezení své židovské identity. Po klezmersku netrylkují, daleko víc od nich můžeme slyšet příklon romské hudbě z Balkánu, rocku, elektrobeatům, hip hopu, punku, ska, reggae a Latině. „S tradicí klezmeru je to obtížné, protože ta hudba byla mnoho let mrtvá. To není jako zpívat něco od Buddy Hollyho, když od něho znáte spoustu nahrávek, biografií a filmů. Většina východoevropských muzikantů zemřela během holocaustu a nic po nich nezůstalo. Pro Židy je ale odjakživa obvyklé, že přejímají hudební vlivy společnosti, v níž žijí. Hrajeme staré svatební písničky, ale moderním způsobem. Nejsme žádní vesničané z 19. století,“ vysvětluje trumpetista, skladatel a zpěvák Lemez Lovas, leader Shtetl Superstars. „Hrajeme lokálně, národně i mezinárodně,“ tvrdí zase členové kvartetu Moishe´s Bagel, jehož klavírista a vůdce Phil Alexander a houslista mají židovské předky a zalíbení proto našli ve východoevropské a sefardské hudbě. Skupina především ale staví na improvizaci a členové se určitě nepasují na ochránce tradic, nemají nic společného s praskotem starých šelakových desek, jejich hravou muziku lze bez nadsázky přirovnat ke klezmer rock´n´ rollu na keltský způsob. Východoevropské židovské hudbě kdysi hrozil zánik, ale nakonec se vše v dobré obrátilo, především díky tomu, že mladá generace pochopila, jaký ohromný kus lidské historie se v ní ukrývá. Z klezmeru se tak stal jeden z nejpopulárnějších a neobdivovanějších hudebních žánrů planety a lidé při něm tak mohou divoce tančit, jako kdysi svatebčané v ukrajinských a polských shtetlech. Nebo jako návštěvníci Folkových prázdnin.
(Autor článku: Jiří Moravčík. Zdroj: Oficiální tisková zpráva Folkových prázdnin)