WLOD: Dechové hudby způsobily v Polsku revoluci

WLOD: Dechové hudby způsobily v Polsku revoluci
6. srpna 2024 World music, Aktuality Autor: Milan Tesař

WLOD neboli Varšavsko-lublinský dechový orchestr je dechová hudba, která vznikla ve Varšavě v roce 2017. Založili ji nadšení muzikanti, kteří se rozhodli naměřit na taneční hudbu, která se v první polovině 20. století hrála v polském regionu Rostocze. Vycházejí z dostupných audio nahrávek a z notových záznamů a snaží se navázat na někdejší tradici dechových tanečních orchestrů, která byla v Polsku ve většině oblastí přerušena nebo překryta modernější hudbou. V našem studiu orchestr zahraje ve čtvrtek 15. srpna 2024.

Rozhovor s kapelníkem a zakladatelem dechového orchestru WLOD Filipem Majerowským

Čím je váš orchestr v Polsku výjimečný?

V Polsku existuje spousta dechových orchestrů nebo dechových hudeb, ale my se konkrétně inspirujeme tradicí malých dechových souborů, které hrávaly v jihovýchodním Polsku a konkrétně v regionu Rostocze. Dechové hudby tam byly velmi populární. Po válce hrály hodně na svatbách. Vlastně když se organizovala svatba, byla dechová hudba obvykle první volbou. Dechovky byly velmi populární ještě v 50., 60. a 70. letech, a i když později poněkud ustupovaly do pozadí, stále existují a my jsme se od nich mohli učit. Ale už opravdu nejsou tak populární jako dříve.    

Jaké bylo tedy například v první polovině 20. století postavení dechových hudeb na polském venkově?

Dechové hudby způsobily na polském venkově něco jako hudební revoluci. Vpadly do původně velmi klidného prostředí, a okamžitě byly tak populární, že je v každé vesnici chtěli mít. Nejprve hrály lidové písně, ale postupně se začaly vyvíjet. Ovšem některé z nich stále hrají lidové melodie jako staré polky a oberky a k tomu přidávají další skladby.   

Vy sami jste měli možnost hrát na mnoha festivalech po celé Evropě. Na kterou akci rád vzpomínáte?

Opravdu výjimečný byl Umlaut festival ve Francii, v Paříži, protože tam jsme hráli takovou avantgardní skladbu, kterou složil jeden náš člen, který zde dnes ovšem není, Sebastien Beliah. Byla to nová kompozice, která vycházela ze starých melodií z regionu Rostocze. A hned potom jsme hráli k tanci, takže to byl určitý kontrast. Nejprve jsme předvedli tu avantgardní skladbu, a hned potom lidé začali na naši hudbu tančit. Řekl bych, že to bylo svým způsobem unikátní.   

Jak staří nebo mladí hudebníci vlastně tvoří váš orchestr?

V orchestru máme velký věkový rozptyl členů – nejmladší mají něco přes dvacet a nejstarší víc než šedesát let. Je to tedy bohaté spektrum členů a zároveň reprezentativní vzorek, který je blízký tomu, jací jsou naši posluchači. A pokud jde o situaci dechové hudby v Polsku, zvláště tradiční dechové hudby, pracujeme na tom, aby byla ještě populárnější, například tak, jak je tomu nyní v Česku. U nás se tato hudba sice nehraje v rozhlase tak jako u vás a nemáme tak navštěvované festivaly, ale neustále na tom pracujeme. Sami organizujeme festivaly, hrajeme tuto hudbu a dostáváme ji ke stále více a více lidem. Když se totiž v Polsku řekne dechová hudba, lidé si zpravidla nepředstaví to, co hrajeme my. Není to to první, co je napadne. A to bychom rádi změnili.    

Máte nějakou oficiální nahrávku?

Ještě nemáme žádnou oficiální nahrávku a rádi bychom zůstali především u živého hraní. K tomu se totiž naše hudba hodí především. Ale na YouTube můžeme najít spoustu záznamů z našich koncertů a doufáme, že si lidé budou moci poslechnout na YouTube i celou tuto relaci. Raději tedy poskytujeme živé nahrávky.   

Rozhovor v časopisu KAM v Brně

Tesar-Milan_studioRaPg2025_fotoViolaHertelovaPřečtěte si rozhovor s programovým ředitelem Proglasu Milanem Tesařem v časopisu Kam v Brně

Regiony

Regiony

Folk na Slovensku v roce 2024

janku_gratia-plenaPoslechněte si přehled slovenského folku v roce 2024.

Profil Jiřího Smrže

960px-Brno-Leitnerka-uvedení-alba-Kořeny-Jiřího-Smrže2013Jiří-Smrž2_wikipediePoslechněte si pořad o písničkáři Jiřím Smržovi.

Darujte Proglas!