Srbská skupina Naked: Zpěváka nepotřebujeme

Rozhovor s členy srbské skupiny Naked

Hrajete instrumentální hudbu. Představujete si za svými skladbami nějaké příběhy?

Určitě. Je to pro nás důležité. Jakmile vymyslíme pro píseň název, vnímáme za ním i celý příběh. Každý z nás má pak v tomto písňovém příběhu svou vlastní roli. Když se pak podíváte na album jako celek, můžeme říct, že obsahuje jeden velký příběh ve dvanácti písních, jehož děj přechází z jedné písně do druhé. – Hodně se například inspirujeme našimi cestami. Máme například píseň o koření v Jižní Americe. Další naše skladba pojednává o tom, jak cítíme nostalgii. Další je o tom, že budeme mít pořád rádi naše ženy. S tímto přístupem nepotřebujeme zpěváka. Stačí nám melodie a naši posluchači si mohou představovat své vlastní příběhy, ale zároveň mohou být napojeni na ty naše.   

Proč jste své nejnovější album pojmenovali Šťastný smutek?

Před několika lety, dříve, než jsme toto album začali nahrávat, jsme přemýšleli, jaký žánr vlastně hrajeme. Je to balkánská hudba? Je to funk? Jazz? Afro? Ne, je to prostě emočně šťastný smutek. „Šťastný smutek“ tvoří hranici mezi štěstím a smutkem, a právě takový je život. Právě tak si představuji Balkán. Šťastný smutek. Tak se nám žije v šílených balkánských zemích. Jsme neustále šťastní, a přitom v hloubce našich srdcí cítíme smutek. Je těžké to popsat slovy. Dalo by se to přirovnat možná k blues [blús], to je také hudba, se kterou se pojí podobné pocity. Prostě u nás na Balkáně často cítíme ten paradox, že nedokážeme říct, jestli se cítíme šťastně, nebo ne… U nás v Bělehradě, v Srbsku, se do tohoto paradoxního stavu dostáváme často. A o tom pojednává i naše album.    

Setkali jsme se na velkém festivalu balkánské hudby. Myslíte, že kapely, které zde hrají, mají něco společného, kromě toho, že pocházejí z Balkánu?

Z toho, co jsem slyšel v první den festivalu, a podle toho, jak znám balkánskou hudební scénu, mohu říct, že tyto kapely spojuje právě ten zmíněný pocit, ty emoce, které jsme popsali. Důležitá není hudební virtuozita, technické dovednosti nebo to, jak spolu muzikanti v kapelách komunikují. Například v jazzu je klíčový neustálý tvůrčí dialog mezi bubeníkem a basistou v rámci rytmické sekce. V balkánské hudbě k ničemu podobnému nedochází, protože tím nejdůležitější jsou zde emoce, které určují hudbu celého regionu. A také něco, co bychom mohli nazvat „společné propojení“, „společný základ“. Zrovna včera večer se to stalo. Na pódiu byla maďarská kapela, která hrála srbské písně. Začali hrát srbský tanec kolo. A pod pódiem tančilo kolo asi dvě stě lidí z celé Evropy. To je ten společný základ – tanec, možná jídlo, rytmy, harmonie, ale především právě tanec. Ten lidi spojuje. Všichni tančili srbský tanec, aniž by se to někdy učili. Třeba to ani správně neuměli, ale užívali si to. A právě to je ten správný balkánský styl. – Ale přidám ještě jednu věc, kterou mají všechny kapely na tomto festivalu společnou. Všechny chtějí hrát v zahraničí, protože spousta z nich v posledních dvaceti letech za hranicemi nehrála a tento festival vnímají jako velkou příležitost. Chtějí vycestovat a slavit úspěchy v Evropě nebo ve světě.    

Jaký ohlas na balkánskou hudbu zaznamenáváte při svých cestách vy?

Při našich cestách jsme zjistili, že žádné hranice neexistují. Lidé v Jižní Koreji mají rádi balkánskou hudbu. V Santiagu de Chile působí asi pětadvacet kapel, které hrají balkánskou hudbu. A žádný z jejich členů není přímo z Balkánu. V Itálii hraje spousta kapel balkánskou hudbu. Ve Španělsku… Prostě kamkoli přijedeme, lidé hrají balkánskou hudbu, tančí na ni a užívají si ji. A všude chodí na naše koncerty. Myslím tedy, že žádné hranice nejsou. Možná jsou někde v oblasti Měsíce, Merkuru nebo Venuše…    

Album Srećna tuga jste natáčeli už v roce 2021, vyšlo o rok později. Chystáte něco nového?

Náš příští projekt nebude naše šesté řadové album. Bude to něco úplně nového – spolupráce skupiny Naked s Mónikou Lakatos, romskou zpěvačkou z Maďarska, a s jejím manželem. Už jsme připravili více než deset společných písní a brzy bychom je měli nahrát.