Slyšte, lidé! – Za hudbou Kurdů

Pořad v souvislostech
Za hudbou Kurdů
Budeme vysílat
Maraton hudby Brno 2025 – tipy šéfdramaturga
Slyšte, lidé!
Slyšte, lidé!
Vysílali jsme
Maraton hudby Brno 2025 – tipy šéfdramaturga
Za hudbou Kurdů
Za hudbou Kurdů
Audioarchiv
V týdeníku Slyšte, lidé! s premiérou v sobotu 19. července 2025 se zaměříme na hudbu Kurdů – jednoho z největších národů bez vlastního státu. Představíme si kurdské hudebníky žijící na Blízkém východě i v diaspoře v Evropě a ve Spojených státech – skupinu Danuk, Aliho Doğana Gönültaşe, Elanu Sasson, Meral Polat nebo Aynur. Uslyšíte tradiční i autorskou hudbu, propojující kurdské kořeny s moderními žánry, jazzem, rockem nebo elektronikou. Hudba zde slouží nejen jako umělecký projev, ale i jako prostředek uchování identity, odporu proti útlaku a sdílení příběhů.
Jako první si představíme skupinu Danuk, kterou tvoří kurdští migranti žijící v Evropě. Jejich cílem je zachovat a oživit kurdskou lidovou hudbu pro další generace, šířit ji prostřednictvím koncertů a zároveň ukázat světu skutečnou kulturu Kurdů — mírumilovných lidí s bohatou tradicí, nikoliv stereotypní obraz válečníků. Čerpají z pozapomenuté kurdské lidové hudby, pastýřských zpěvů i duchovní hudby z oblasti Blízkého východu, včetně území dnešního Turecka, Sýrie a Jeruzaléma. Některé písně získali z archivů v britském Sheffieldu, kde byly uložené unikátní nahrávky kurdské hudby. Jejich Album Morîk z roku 2021 produkoval americký hudebník Michael League ze skupiny Snarky Puppy, který pomohl propojit tradiční lidové nástroje s moderním pojetím a posunout zvuk skupiny dál.
Ali Doğan Gönültaş hraje na strunný nástroj tembur a ve své tvorbě kombinuje tradiční kurdskou a alevitskou hudbu s vlastními nápady a různými hudebními žánry, například rockem a blues. V roce 2022 vydal své první sólové album Kiğı, pojmenované podle jeho rodného města. Mapuje na něm příběhy místních obyvatel a jejich odmítání cizí nadvlády. V dubnu 2024 vydal druhé album Keyeyi, které tematicky zpracovává pojem domova a rodinných vztahů. V budoucnu by Ali rád natočil také živé album věnované alevitské duchovní hudbě a další album o svém dětství a životě v rodné zemi, aby pravdivě a jednoduše vyprávěl svůj příběh.
Zpěvačka Elana Sasson žije ve Spojených státech. V červenci 2025 se její album In Between dostalo na čtvrté místo žebříčku WMCE. Elana Sasson je natočila s pianistou a spoluproducentem Santiagem Bertelm, s baskytaristou Manosem Stratisem a s bubeníkem Victorem Goldschmidtem. Mezi hosty je například francouzský violoncellista Matthieu Saglio, kterého také můžete znát z našich pořadů. Celý projekt vznikl během Elaniných studií ve Valencii, kde začala spolupracovat právě s kolumbijským pianistou Santiago Bertelem a dalšími hudebníky, a album odráží i energii a rytmus Madridu, kde nahrávka vznikla. Album kombinuje perskou poezii, kurdské horské písně, jazzové harmonie a latinské rytmy, čímž vytváří unikátní fúzi tradičních a moderních hudebních vlivů.
V čele skupiny AySay stojí zpěvačka Luna Ersahin, dcera dánské matky a kurdského otce, který jako desetiletý do Dánska emigroval. Interpretka obě své identity úročí ve své tvorbě, která je ovlivněna jako lidovými písněmi Dánska, tak tradiční hudbou Malé Asie. Sestavu doplňují hráč na perkuse a elektronické nástroje Aske Døssing Bendixen a kytarista Carl West Hosbond. Jedním z inspiračních zdrojů pro natočení jejich nejnovějšího alba Köy byla návštěva stejnojmenné vesnice v jižním Turecku v lednu 2022.
Kurdská zpěvačka Olcay Bayir se věnuje jednak vlastním kompozicím, které jsou inspirovány lidovou poezií, jednak se snaží zkoumat tradiční kurdský repertoár a také své alevitské kořeny. Album Tu Guli, které vydala v roce 2024, natočila společně s producentem Iganaciem Monteverdem z Argentiny, se kterým sdílí podobný pohled na hudbu. Sama Olcay Bayir žije už více než čtvrt století v Londýně, ale stále čerpá ze svých kurdských a alevitských tradic. (Alevité jsou náboženská a kulturní skupina převážně v Turecku, která kombinuje prvky islámu, šíitského učení a místních tradic, s důrazem na toleranci, rovnost a komunitní rituály.)
I Meral Polat pochází z alevitské kurdské rodiny, což je i pro ni důležitý kulturní a hudební základ. Její otec hrál na tradiční strunný nástroj bağlamu a zpíval kurdské a turecké lidové písně, což ovlivnilo Meralinu hudební dráhu. Právě básně z pozůstalosti svého otce Meral zhudebnila na svém albu Ez Kî Me. V rozhovoru s touto umělkyní jste se mohli dozvědět, že zpěvaččin otec používal kurdský dialekt kurmanji, matka zase zazaki, ale doma se mluvilo turecky právě kvůli politickým omezením.
Ruşan Filiztek je hudebník původem z Turecka, který prošel různými zeměmi Blízkého východu, včetně Sýrie, Iráku, Íránu, Arménie a Gruzie, než se v roce 2015 usadil ve Francii. Hraje na saz, starobylý strunný nástroj, který je symbolem anatolských a dalších blízkovýchodních kultur a je používá se tam více než 2000 let. Sedmistrunný saz je také hlavním nástrojem Filiztekova alba Sans Souci a odráží multikulturní a historickou rozmanitost Malé Asie.
Aynur je mezinárodně uznávaná a oceněná kurdská zpěvačka a skladatelka, která je mimo jiné držitelkou prestižní ceny ze světového hudebního veletrhu WOMEX. Už čtvrt století spojuje tradiční kurdskou hudbu, písně a poezii Kurdů s klasickou, jazzovou a popovou hudbou Západu, čímž otevírá kurdskou kulturu světu. Její nejnovější album Rabe obsahuje originální skladby i tradiční texty významných kurdských, alevitských a jezídských autorů, například Pir Sultana Abdala nebo Şâha Hatâî.
Kurdské hudebníky sdružuje také skupina Nishtiman Project, která v roce 2023 vydala album Nowruz – Spring in Kurdistan. Nowruz je kurdský nový rok a album s tímto jménem je pestré nejen hudebně, ale i jazykově. Uslyšíte na něm totiž všech pět základních kurdských dialektů. Skupinu založil hudebník Hussein Zahawy a jeho cílem je ukázat světu, že hudba Kurdů je sice blízkovýchodnjí, ale není arabská, perská ani turecká. A že může být také moderní.
Kurdský básník, zpěvák, herec a malíř z Turecka Brader Mûsîkî na sebe poprvé upozornil na začátku 90. let. Tehdy začal spolupracovat s nizozemskou rockovou skupinou The Ex, se kterou tehdy vydal první společný singl. V roce 2018 se The Ex a Brader Mûsîkî znovu setkali a připravili album Herim Kuda, sestavené z Braderových domácích nahrávek jako retrospektivu jeho bohaté kariéry. Hudba na albu vyjadřuje silné emoce, odpor proti útlaku a zároveň naději.