Cristian Estrella je argentinský hudebník a producent, který dlouhodobě působí ve střední Evropě a ve svém projektu Mira Tus Manos propojuje elektroniku s lidovou hudbou. V pořadu Jak se vám líbí bude řeč bude o jeho albu The Future Sound of Slovakia, postaveném na archivních nahrávkách slovenských lidových zpěvů a mezinárodní spolupráci hudebníků z několika zemí. Estrella přiblíží, jak vybíral písně z různých slovenských regionů, proč je zasadil do současného tanečního zvuku a jak vznikal doprovodný dokumentární film. Dotkneme se také tématu kulturní identity, dialogu a role tradice v dnešním globalizovaném světě.
Cristian Estrella se k slovenskému folkloru dostal během rezidenční práce na divadelním projektu Pastierska symfónia v Bátovcích, kde jej silně zasáhlo setkání s tradicemi regionu Liptov i práce etnomuzikoložky Alžbety Lukáčové. Jako Argentinec vnímal tento materiál jako exotický a objevný, a když začal historické nahrávky slovenských písní míchat do svých DJ setů Mira Tus Manos, překvapila ho mimořádně pozitivní reakce publika. Právě zájem posluchačů a jejich otázky po vydané hudbě se staly impulzem k samostatnému albu, které spojuje slovenský folklor s elektronikou a jeho latinskoamerickým hudebním zázemím.
První verze alba vznikla během pandemie jako demo s virtuálními nástroji, podpořené grantem, ale zároveň v období osobní samoty a rozpadu rodinného zázemí na Slovensku. Estrella tehdy pracoval s archivními nahrávkami Viliama Jána Grušky, k nimž získal přístup přes jeho syna Viliama Grušku ml. Poslech asi 700 písní a opakované selekce fragmentů z různých regionů Slovenska vytvořily základ alba. Autor přiznává, že nerozuměl textům a vybíral podle melodické přitažlivosti – folklor na něj působil čistou energií a autenticitou „hlasů obyčejných lidí“.
Nahrávání alba probíhalo na mnoha místech světa – od slovenských měst po Argentinu, Francii či Španělsko – a Estrella vnímá, že zvuk zachycuje i atmosféru těchto míst a lidí. Součástí projektu je i dokumentární film Between Valleys, Between Hills, který doplňuje hudbu o příběhy setkávání a spolupráce, které samotné skladby vyjádřit nemohou. Autor zdůrazňuje, že cílem projektu není jen hudba, ale kulturní dialog: v polarizovaném světě má umění bourat xenofobii, probouzet solidaritu a připomínat, že lidová kultura je živý proces, na němž se všichni podílíme. Album má posluchače povzbudit, roztančit a inspirovat k vlastní tvorbě i sdílení.
V žebříčku World Music Charts Europe, který sestavují rozhlasoví redaktoři z celé Evropy, poprvé v historii zvítěžila interpretka ze Slovenska – Júlia Kozáková s albem Manuša II. Výrazně zastoupena je i hudba z dalších evropských zemí, stejně jako hudba africká.
Své první album vydala slovenská vokální skupina Neha!, která v létě 2024 hrála živě v našem Koncertním studiu. Album se jmenuje Neha! svetu. Představíme si je v ranním Hudenbím kompasu v pondělí 28. července 2025.
Rodák z Hrochoti pod Polanou Milan Križo (1928-2021), profesor lesnické botaniky na Technické univerzitě ve Zvoleni, ale také celoživotní vyznavač a interpret lidových písní ze slovenského Podpolaní. Už během studií na lesnické fakultě VŠZ v Brně založil folklorní soubor Polana a navázal spolupráci s BROLNem jako zpěvák-sólista. Poté, co se po dvaceti letech vrátil na Slovensko, pokračoval se sběrem a zpracováním lidových písní z Hrochotě a okolí a ještě za života se stal legendou slovenské lidové písně. Malý medailon sestavila hudební redaktorka Helena Bretfeldová.
V pořadu Slyšte, lidé! budeme tentokrát vybírat z nahrávek folkové hudby, které vyšly na Slovensku v roce 2024. Představíme si alba, která byla v žánrové kategorii Folková hudba nominována na cenu Slovenského rozhlasu Radio_Head Award – vítězný projekt Zabiť Františka a nahrávky Barbary Bortolini, Eda Kleny, Ildikó Kali a skupiny Štefánikove deti. Dále si představíme například písničkáře Marka Račka, nové album křesťanského autora Petra Janků, novinku zpěvačky Szidi Tobias, kapelu Exfónia, zpívajícího violoncellistu Mateje Tkáče a další. Premiéra 10. května 2025.
Ve středu se vypravíme na další Výlet na Slovensko - na sever, ke hranici s Polskem. Historické území Oravy zhruba odpovídá bývalé stejnojmenné uherské župě; zahrnuje okresy Dolný Kubín, Námestovo, Tvrdošín a částečně Ružomberok. Najdeme v něm historické památky (především někdejší centrum oblasti - Oravský hrad) i přírodní krásy. Nejsevernější obcí Slovenska i Oravy je Oravská Polhora. Podle nářečí se dělí na dolnooravskou, středooravskou a hornooravskou oblast. Severní část Oravy v minulosti osídlila etnická skupina gorale, jejíž vliv je dodnes patrný v místní lidové kultuře. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 7. května v 16 hodin.
Oblast Turca (neboli Turčianska oblasť) je relativně malé území historicky příslušné do uherské Turčianské župy. Její dominantou je řeka Turiec, kterou obklopuje Turčianská kotlina. Dnes se rozprostírá na území okresů Martin (dříve Turčianský Svatý Martin) a Turčianské Teplice. Ohraničuje jej Malá a Velká Fatra a Kremnické vrchy. Je obklopena folklorními regiony Nitra, Povážie, Kysuce, Orava, Liptov, Horehronie a Tekov. Hudební ukázky z regionu představí Folklorný súbor Turiec se svou muzikou, mužským a ženským sborem a dětskou skupinou. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 30.dubna v 16 hodin.
V dalším Výletu na Slovensko se vypravíme na Kysuce. Kysuce (někdy také Kysúce) je území rozprostírající se severně od Žiliny směrem ke slezským a polským hranicím. Nejstarší známou osadou v regionu je dnešní město Kysucké Nové Mesto. Historická sídelní centra najdeme na hradě Strečno a na zámcích v Budatíně a Bytči. Tradiční lidové hudební soubory vycházely z rodinných kapel (Vajčovci a Minárikovci z Horného Vadičova, Tomčalovci ze Staré Bystrice, Kováčovci z Novej Bystrice). Mnohaletou páteř lidového tance a zpěvu z Kysúc reprezentuje FS Kysučan, dětský soubor Kelčovan a zpěvačka Helena Zahradníková. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 23. dubna v 16 hodin.
V dalším Výletu na Slovensko se vypravíme těsně za moravsko-slovenské hranice - na Myjavu a slovenské Kopanice. Území vyplněné Myjavskou pahorkatinou a ohraničené Považskou pahorkatinou, Bílými a Malými Karpatami má stejnojmennou metropoli Myjavu, založenou na konci 16.století. (Slovenské) Hudební slovesnost vytvořená jazykem typickým pro moravsko-slovenské pomezí má blízko k horňácké lidové písni s podobnými tématy i nápěvy. Dominantní muzikantskou osobností Myjavy byl primáš a zpěvák Samko Dudík (*1880), dědicem jeho odkazu se stal jeho vnuk Miroslav Miro Dudík (*1950). Dnešní podobu lidových písní zachycuje LH Kopaničiar. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 16. dubna v 16 hodin.
V rámci dalšího výletu na Slovensko se ocitneme na Záhorí/Záhoří, což je tradiční region na západě Slovenska, rozkládající se v oblasti Záhorské nížiny. Ze západu jej obtéká řeka Morava, na jihovýchodě je ohraničují Malé Karpaty a na severovýchodě předhůří Bílých Karpat. Sousedí na severozápadě s Moravou a na západě s Rakouskem. Jeho středisky jsou města Malacky, Skalica, Senica, Stupava, Holíč, Šaštín-Stráže a Gbely. Záhoráci mluví nářečím velmi podobným lidové mluvě na přilehlé části Moravy, tedy např. na Horňácku, se kterým sdílí i mnohé písňové motivy i nápěvy - z toho důvodu je Záhoří někdy chápáno jako slovenská část Slovácka. Na Záhorie vás pozve hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 9. dubna v 16 hodin.
Mária Mačošková (*30.března 1940) je výjimečná zpěvačka, jedna z prvních profesionálních interpretek lidových písní na Slovensku (v PUĹS - Poddukelském uměleckém lidovém souboru - strávila přes 40 let). Patří k nejvýznamnějším osobnostem kulturního života slovenských Rusínů, jejichž písně s porozuměním interpretuje. Řadu let také hostovala jako sólistka v BROLNu, s lidovou písní procestovala celý svět a zpívá dodnes - malý zpěvácký portrét bude zároveň pozvánkou ke květnovému jubilejnímu koncertu, který pro ni připravují v Prešově. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 2.dubna v 16 hodin.
V dalším pokračování Výletu na Slovensko za lidovou hudbou se vypravíme na střední Slovensko, do hornaté a lesnaté krajiny, do Slovenského rudohoří přes Rimavskou kotlinu do Slovenského krasu mezi oblastmi Horehroní a Spiš. Z etnického hlediska bylo v oblasti kromě Slováků zastoupeno i maďarské a částečně také německé etnikum. Podoba lidové písně je specifická pro střední Slovensko jak v sólovém zpěvu, tak ve sborových vícehlasech. V ukázkách lidových písní z Gemeru (Malohontu) vám region představí hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 26. března od 16 hodin.
Na pomezí prešovského a košického kraje, na území historické Zemplínské župy, se nachází folklorní oblast Zemplín se specifickou náboženskou, entnologickou i folklorní směsicí kultur: na Zemplíně žijí Slováci, Maďaři, Rusíni, Ukrajinci a Romové. Rusínské obyvatelstvo se ještě dělí na dvě etnografické skupiny - Lemky a Bojky (též Pujďaky). V lidových písních se odráží též různorodost náboženských vyznání, reflexe v chudé oblasti běžného vystěhovalectví do Ameriky i další vlivy. Do místní lidové hudby vás uvede hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 19. března v 16 hodin.