Jak se vám líbí – Lefteris Navrozidis o projektu Nowruz

Řecký skladatel a muzikant Lefteris Navrozidis se od řeckého žánru rebetiko, který vzkvétal zejména v první polovině 20. století, a od rockových proudů druhé poloviny 20. století dopracoval až k vlastnímu hudebnímu stylu. Ten označuje jako osmanskou, klasickou perskou hudbu a hudbu z oblasti města Izmir v Malé Asii z meziválečného období. 

Jeho hlavním nástrojem je arabská loutna, v řecku zvaná uti. Říká o ní: „Má blízko ke kytaře nebo k loutně, tak jak je známá z evropského středověku. V rámci orchestru se pohybuje ve frekvencích někde mezi kytarou a basou. Slouží jako sólový i doprovodný nástroj, takže sólový zpěvák si s ním v pohodě vystačí. Myslím, že jeho podstata je právě v tom. Má podobné možnosti a podobné využití jako zmíněná kytara nebo loutna ve středověku. Jen s jiným, charakteristickým zvukem.“

Navrozidis přebírá různé prvky z východního hudebního systému. O některých z nich hovoří v našem pořadu: „Taximi nebo zkráceně taxim je improvizace v konkrétním typu některé ze stupnic východní hudby. To v praxi znamená, že nehraješ náhodně tóny z té které stupnice, ale podle nějakého klíče se snažíš vytvořit určitý charakter své improvizace. Toho se dá docílit kopírováním starších, ale i současných muzikantů, kteří se ti líbí. […] Co se týká pojmu amanes, tam bych viděl dva základní aspekty. Jeden je ten, že to je v podstatě totéž jako taximi, jen se vytváří pomocí hlasu, a ne nástrojem. Takže je to v podstatě hlasová improvizace v určitém typu některé z východních stupnic. Druhým aspektem je pak text, jehož přesná struktura amanes podmiňuje. Přísně muzikologicky vzato je tedy to, co na mém albu označuji jako amanes, spíš hlasová improvizace.“