Helena Vedralová: Hudbu jsem vnímala jako něco niterného
Pořad v souvislostech
S Helenou Vedralovou o albu Moře
Budeme vysílat
Koncert skupiny Chapadla ze studia Proglasu
Rozhovor s finským hudebníkem Ilkkou Heinonenem
Se skupinou Dukla o albu Stejný lepší
Vysílali jsme
Koncert skupiny Mate Radi Hadi ze studia Proglasu
Theodoros Karellas & Jana Holíčková
Se skupinou Dukla o albu Stejný lepší
Audioarchiv
Zpěvačka a houslistka Helena Vedralová, známá jako kapelnice skupiny Muziga, nahrála sólové album s názvem Moře. Sestavila je z rozsáhlejších autorských skladeb, které stojí na souzvuku houslí, violy, basklarinetu a perkusí a na kterých spolupracovala především s klarinetistou Garethem Davisem. O albu autorka hovoří s Jannisem Morasem v pořadu Jak se vám líbí.
Rozhovor s Helenou Vedralovou
Jaká byla vaše cesta k hudbě?
Kořeny mám na Valašsku a v dětství jsem ještě zažila, že si mí prarodiče zpívali při práci i při odpočinku. Vnímala jsem to jako něco nítrného, jako osobní rekapitulaci dne, něco hezkého a silného. Tam tedy možná vznikl můj vztah k hudbě jako k něčemu, co může hrát roli poselství. Chodila jsem pak do hudební školy a pokračovala jsem dalším studiem. Hudba mě tedy provází celým životem.
Po nahrávkách především lidových písní se sikupinou Muziga jste nedávno vydala své první autorské album Moře. Jako zajímavou vnímám práci s časem na tomto albu.
Album se rodilo v době covidu, kdy jsme měli více času. Člověk nemohl žít tolik jako extrovert, ale spíš se z nás stali introverti. A tak jsme měli víc prostoru jít do hloubky, dovnitř, hledat živost i v tichu. Stalo se tedy, že ty skladby mají delší stopáž a mají trochu meditativní charakter. Ale nemyslím si, že by byly smutné. Spíše ta hudba lidem zprostředkuje klid, který potřebují v dnešním zrychleném a zkratkovitém světě. Já jsem si řekla, že s tím nebudu bojovat a že to udělám tak, jak to cítím.
Album jste natočila ve spolupráci s Garethem Davisem. Kdo je to?
Je to anglický basklarinatista, žijící v Holandsku. Hraje po celém světě a hraje výborně. Interpretuje souboru hudbu a pohybuje se na festivalech této hudby po celém světě a poměrně často vystupuje také v Praze nebo v Ostravě. Já jsem se s ním několikrát setkala už před covidem, dokonce jsme si společně zahráli na jednom koncertě. Ze společné improvizace jsem cítila, že jsme na jedné vlně. Přeskočila tam muzikantská jiskra a já jsem si uvědomila, že právě basklarinet bude ten správný nástroj, který se bude pojít s mou vizí Moře. Basklarinet jinak funguje i v symfonických orchestrech a používá se i jako sólový nástroj. Právě Gareth často hraje jako sólista s doprovodem orchestru.
Vedle soudobé hudby se Gareth Davis dotýká i hudby elektronické. Je vás, i když jste v minulosti natáčela téměř výhradně akustické projekty, i tato oblast blízká?
Já poslouchám úplně všechno, ale s elektronickou hudbou neumím zatím pracovat. Ale to, co dělá Gereth, se mi líbí. I když je tam hodně samplů a elektroniky, dělá to zajímavě. Líbí se mi také norská nebo švédská hudební scéna, i tam je spousta krásné nové hudby.
(Rozhovor v pořadu Jak se vám líbí vede Jannis Moras)