Domažlická dudácká muzika: Truc na truc (recenze)

„Dlouhodobou snahou Domažlické dudácké muziky je interpretace původní lidové hudby z oblasti Chodska. Jako prameny, z nichž kapela čerpá, i jako inspirace pro úpravy písní obvykle slouží různé zpěvníky a sborníky sebrané písmáky v průběhu 19. a 20. století, především pak zpěvníky Jindřicha Jindřicha,“ čteme v bookletu alba Truc na truc, druhého profilového nosiče ve více než 15leté historii souboru. Domažlickou dudáckou muziku tvoří zkušení muzikanti známý i z jiných souborů, ať už čistě folklórních, tak modernějšího ražení (zakladatel muziky Josef Kuneš i jeho kolega Kamil Jindřich současně hrají ve folklór-rockové Chodské vlně, přitom každý z nich v každé z těchto kapel na jiný nástroj).

Posluchači, který zná z chodského folklóru pouze jednu nebo dvě písničky ze základní školy a na Chodských slavnostech v Domažlicích nikdy nebyl, může album posloužit jako základní seznámení s ostrůvkem rázovitosti v jinak uniformovaných Čechách (s oblibou říkám, že Chodsko je taková „malá česká Morava“). Nejde pouze o nářečí charakterizované mimo jiné kladením hlásky „i“ tam, kde jsme zvyklí říkat „e“ (humříl, počkyjte). Od moravského folklóru se chodský liší častějším užíváním durových melodií (což má souvislost s laděním dud jako základního nástroje). A role, kterou zde hraje klarinet (zvláště v rychlých veselejších pasážích), má – opět na rozdíl od moravských cimbálových a hudeckých muzik – relativně blízko k dechovce.

Témata chodských písní jsou samozřejmě taková, jaká známe z jiných regionů: láska, selský život, smrt, vojna, hospoda. Domažlická dudácká muzika, kromě toho, že disponuje výbornými muzikanty, zaujme i různými pěveckými styly. V písních se střídají ženská a mužská sóla i sbory, jednou je podání velmi syrové (Hondzíček trávu seče), jindy připomíná stylizovanou jarmareční píseň (Šichní mládencí). Nechybí folklórní juchání (Potřekovo pěkná ves) a jódlování (Náše Káče).

Album má však přesah i mimo folklórní oblast, a to díky hostování písničkářky Radůzy. V jejím případě nejde o první spolupráci s touto muzikou, protože si sama Domažlické přizvala už na své dětské dvojalbum O Mourince a Lojzíkovi. Nyní ona na oplátku jim nazpívala tři písně a i ona se představuje v různých pěveckých polohách: Zatímco ve Vozí sedlák zpívá takřka jako rodilá Chodka, hit Že já sem se nevdála je stylizovanější, „pouťový“.

Účast Radůzy není pro album a jeho přínos chodské lidové hudbě nijak zásadní. Může však k chodskému folklóru přivést písničkářčiny fanoušky (spíše než milovníky chodského folklóru k Radůziným písním), a rozšířit jim tak obzory.

Rok vydání: 2010
Vydavatel: Kamil Jindřich
Žánr: folklór/chodské lidové písně
Celkový čas: 56:00