Colours Of Ostrava: Objevná dramaturgie a neúcta k posluchačům

Spousta zajímavé hudby od hvězd po zcela neznámé kapely. Bohatý výběr občerstvení. Ale také zbytečné a trapné bezpečnostní prohlídky s nesmyslnými závěry. To byl festival Colours Of Ostrava 2007. Byli jste na něm? Také vás uráželo odebírání lahví u vchodu? A co změna pravidel během akce? Přispějte do diskuse pod článkem.
POZOR! Nově v diskusi pod článkem: Stanovisko mluvčího festivalu Jiřího Sedláka.
Letošní ročník festivalu Colours Of Ostrava nabídl opět prostřený stůl hudebních lahůdek různých žánrů. Dramaturgyně přehlídky Zlata Holušová namíchala pestrou směs z domácích i zahranicích hvězd i u nás zatím neznámých osobností a kapel, které byly nakonec největším přínosem festivalu.
Sám jsem měl možnost prožít ostravský festival jen částečně. Zavítal jsem na festival v sobotu 14. července a zůstal do nedělního odpoledne. Nenechal jsem si tedy ujít jedny z největších hvězd world music Gipsy Kings, kteří zahráli dobře, avšak předvídatelně (i když s největšími hity šetřili na závěr vystoupení). Mnohem zajímavější podívanou nabídl kubánský umělec X Alfonso, jehož pódiová prezentace (směs elektronické taneční hudby, latinských rytmů a rapu či spíše výkřiků) stála mimo jiné na působivé videoprojekci. Podobný žánr nabídla také francouzská kapela Orange Blossom, další z vrcholů festivalu. Naopak mírným zklamáním pro mne byl izraelský Idan Raichel Project: sice profesionálně na úrovni, avšak oproti skvělému albu byla jeho hudba příliš zploštělá do popu.
Důležitou součástí festivalu byly kapely těžící z balkánského folklóru. I když o opravdový vrchol, Gorana Bregoviće, jsem bohužel přišel (vystupoval v Ostravě ve čtvrtek), velmi mě zaujal izraelsko-americký Balkan Beat Box, který balkánské rytmy mísí s elektronickými rytmy. V menší míře se o něco podobného (s větším důrazem na Balkán a s menším na elektroniku) pokouší pražský Gothart, jehož nedělní vystoupení bylo tím nejlepším, co jsem v Ostravě slyšel od českých kapel. Pokud jde o české hvězdy, poměrně slušně zahrál v neděli Divokej Bill, zatímco vystoupení Ivy Frühlingové v sobotu nemělo správný tah na branku. A ještě jeden postřeh: Tibetská zpěvačka Yungchen Lhamo dokázala při své recitálu v přeplněném evangelickém kostele, že energie se dá šířit i potichu. Oproti jejimu mrazivému projevu předvedly mladičké Američanky Saucy Monky nepříliš invenční rock.
Za zhlédnutí stály i další body programu: scéna Indies Scope Records s Janou Vébrovou, Tara Fuki nebo Yellow Sisters, mauritánští Otentikk Street Brothers, guinejský hráč na koru Ba Cissoko nebo skotská Salsa Celtica. Bohužel jsem nestihl ani další z předpokládaných vrcholů festivalu, vystoupení rockové šansoniérky Marianne Faithfull. I z toho mála, co jsem měl možnost slyšet, si však mohu vyvodit, že dramaturgie festivalu je skutečně objevná a že si v ní každý hledající posluchač může vychutnat spoustu sobě milých tónů a rytmů.
S bohatým stolem žánrů ladila na naše festivalové poměry pestrá nabídka občerstvovacích stánků: od klobás a bramboráků přes francouzské palačinky a čínské nudle až k indickým specialitám. Vedle pivnic nechyběly kavárny a čajovny, ale také připojení k internetu nebo dětský koutek. I v tomto ohledu si Colours Of Ostrava zaslouží chválu.
Co naopak zasluhuje hlasité zahvízdání, byly bezpečnostní kontroly u vchodu do areálu, které měly především jeden cíl: odebírat návštěvníkům umělohmotné láhve s nápoji. Ačkoli předem organizátoři na svých stránkách slibovali, že si každý bude moci vnést do areálu 1,5 litru tekutin v PET láhvi, během festivalu (!!!) tato pravidla změnili. Prý proto, že se vyskytly případy zneužití těchto „benevolentnějších pravidel“. Už tři dny se pokouším vymyslet příklad takového zneužití, avšak má fantazie na to nestačí. Pořadatelé festivalu, pomůžete? Vysvětlíte? Nebo si vám jen stěžovali majitelé stánků, že jim klesá tržba? Zkuste si představit čtyřčlennou rodinu, která je v téměř 40stupňovém horku odkázaná na předražené nápoje ze stánků (půllitr vody mezi 25 a 30 korunami). Jsou stánkaři na Colours tak zbabělí, že nesnesou konkurenci? Jsou pořadatelé festivalu tak zbabělí, že se nedokážou provozovatelům stánků postavit? Už omezení 1,5 litru na osobu je urážejíci a dehonestující. Pokud má být Colours Of Ostrava i příště tak vytříbeným festivalem, jak se snaží tvářit (a jakým by mohl být díky opravdu skvělé dramaturgii), podobné selhání by se příští rok nemělo opakovat. Naopak, v takových vedrech jako letos by pořadatelé ke vstupence měli ony 1,5l lahve rozdávat zdarma.