Zora Jandová: Fifty fifty (recenze CD)

Nikdy dřív bych neřekl, že budu přebornici v čínském bojovém umění tai-chi, úspěšnou (nejen muzikálovou) herečku a oblíbenou „hrdinku“ bulvárních zpráv Zoru Jandovou přirovnávat ke své oblíbené Radůze. CD, které si interpretka v roce 2008 nadělila ke kulatým narozeninám (viz název alba), však k tomuto srovnání nutí. Jandová sice není tak živelná a bezprostřední jako Radůza, její texty jsou méně konkrétní, písně jsou méně dynamické. Přesto jsou si obě zpěvačky především v klidnější polohách a s doprovodem klavíru či akordeonu až překvapivě podobné (Femme fatale).

Album Zory Jandové (a Zdenka Merty, je nutno dodat, neboť on je autorem většiny aranží a valné části melodií) je však pestřejší. Například Dětičky je vlastně vokální záležitost, kterou jen tak mimochodem doprovázejí akordeon, rytmika a další nástroje. Ztracená láska je líbivý akustický pop, ke kterému si lze přimyslel například hlas Lenky Filipové. Počítání andělíčků využívá repetitivního doprovodu kytar a jemných elektronických ploch. A třeba Tisíckrát je šanson jako od Jacquesa Brela.

Pokud jde o zpěv, srovnejme opět s Radůzou. Jandová svou sice mladší, avšak hlasově výraznější kolegyni minimálně dohání v přesnosti intonace a nedostatek expresivity může vyvážit léty zkušeností. Její hlas sice není rozeznatelný na první poslech a ve většině písní možná splývá, nicméně několik pokusů o „jiný“ projev na albu najdeme. Jedním z nejvýraznějších zazní v písni Jak bílý jeřáb rozpíná svá křídla…, kde dosahuje zajímavého kontrastu mezi táhlými zpívanými tóny a minimalistickým doprovodem klavíru.

Některé texty Zory Jandové sice až příliš zavánějí divadelním přehráváním (Fifty fifty), avšak například mnohovrstevnaté Šeříky (i díky zvukomalebného použití výrazu „lila“) by mohly evokovat například přírodní lyriku Dáši Voňkové, kdyby se současně nesnažily o angažovaný přesah („Führeři – pitomci“). Další písně jsou plné neoriginálních sloganů o lásce (Lásko má), avšak například v už zmíněné Jak bílý jeřáb… autorka tyto fráze vyvažuje volnější strukturou verše.

Dodejme, že vedle Jandové a Merty se na albu podíleli další tvůrci: Stanislav Moša či Pavel Šrut coby textaři, Josef Štěpánek, Jiří Kučerovský, Klára Šmahelová, Radek Pobořil, Antonín Mühlhansl, Michal Pekárek a další coby instrumentalisté. I díky nim je album jako celek docela příjemně rozkročené mezi žánry. I díky nim není popově šedivé, i když především v textech kvalit tvorby Radůzy nebo Dáši Voňkové nedosahuje.

Rok vydání: 2008
Vydavatel: Indies MG
Žánr: alternativní folk/šansony
Celkový čas: 47:47