Zlínská schola: Uzdrav málo lásky (recenze)

V rámci svého „návratu po dekádě“ vydala Zlínská schola (II) před několika lety své druhé album (a první CD) Bohu chválu vzdej. Vraťme se však do doby před 15 lety (únor až červen 1996), kdy v největším studiu Proglasu (tehdy nazývaném Goliáš) vznikala kazeta Uzdrav málo lásky neboli Písničky z Radia Proglas 2. V bookletu alba hudebníci popisují, jak někdy v letech 1991–92 tehdy 24letá zlínská katechetka Hana Svobodová složila několik písní, které pak „příležitostně zaznívaly ve zlínském kostele či při setkáních mládeže, většinou však ležely v šuplíku“. Pro potřeby nahrávání písně nově zaranžovala houslistka Filharmonie Bohuslava Martinů a vedoucí scholy Helena Kotulanová, která dílo dovedla ke zdárnému konci. Všech 16 písní z kazety (plus další, které Zlínská schola natočila v roce 1997 – Tichý Betlém, Je krásné být Božím dítětem, Místo pod křížem) zaznívaly a stále zaznívají na vlnách Proglasu, ve své době mnohokrát vedly naši hitparádu Kolem se toč a na některé z nich – zvláště na postní Ave crux – posluchači stále reagují a dožadují se dávno vyprodaných nahrávek.

První kolekce Zlínské scholy vznikala v době, kdy profesionálně nahraných křesťanských alb ještě příliš mnoho nebylo. I Zlínskou scholu tvořili z větší části amatérští zpěváci a hudebníci, nicméně jejich kapelnice – profesionální muzikantka – dokázala s pomocí tehdejšího redaktora vážné hudby na Proglasu Petra Hlaváčka (hudebního režiséra alba) téměř divy. Ze sólových zpěvů je sice občas cítit lehká tréma, dívčí hlasy v některých momentech bojují s přiškrceností, pánové ve sborech působí syrovým, neškoleným dojmem. Celek má však na svou dobu, na podmínky, ve kterých album vzniklo, a na tehdejší českou folkovou scénu (protože Zlínská schola hraje v téměř čistých folkových aranžích) vysoce nadprůměrnou úroveň. S ní jdou ruku v ruce kvalitní písně – Hana Svobodová měla a snad stále má smysl pro silnou melodii a současně uměla napsat text sice jednoduchý, obecně platný, přímočarý, ale přitom netuctový. K nejlepším momentům alba podle mne patří píseň Skála, dále například Úpatí hor, De profundis, Vcházím, Bůh vyslovil a samozřejmě Ave crux. Žádná ze 16 písní však není podprůměrná. Aranže s dominujícími smyčci podtrhávají silné melodie, přičemž důležitou roli od začátku až do konce hraje lidský hlas jako základní nástroj.

Album Bohu chválu vzdej, které Zlínská schola (II) v trochu jiném obsazení nahrávala o deset let později, vzniklo zřejmě v profesionálnějších podmínkách. Skupina některé starší písně přearanžovala a určitě si na nich – po letech zkušeností – dala ještě o něco víc záležet. Přesto stále považuji ranou kazetu, kterou kdysi vydal Proglas a která už bohužel dávno není dostupná – za jeden z vrcholů české křesťanské hudby 90. let. I proto stále rád tyto písně v podání Zlínské scholy zařazuji do vysílání, a to nejen v době postní nebo velikonoční.

Rok vydání: 1996
Vydavatel: Radio Proglas
Žánr: schola
Celkový čas: 59:04