Vivaldianno – Město zrcadel (recenze 2CD)
Původně čistě instrumentální projekt Vivaldianno se dočkal rozšíření o mluvené slovo, příběh Antonia Vivaldiho. Jako 2CD vyšel záznam z pražské O2 arény z 10. června 2015.
„Jaroslav Svěcený – Michal Dvořák,“ stálo na obalu prvního alba projektu Vivaldianno z roku 2008 a oba protagonisté byli na titulní straně také zvěčněni. O čtyři roky později, na druhé desce, už nebylo konkrétních jmen třeba, nicméně na titulní fotografii opět figurovali oba zakladatelé tohoto crossoverového projektu. Od té doby však Vivaldianno doznalo velkých změn. Z původně čistě hudebního projektu na pomezí klasické hudby, popu, world music a dalších proudů se stalo komponované pásmo s divadelními vložkami, hudební životopis Antonia Vivaldiho, z jehož tvorby celý fenomén od počátku vychází. Autorem Vivaldianna nové koncepce už je „pouze“ bývalý klávesista z Lucie Michal Dvořák, zatímco houslista Jaroslav Svěcený už je uveden jen jako jeden z interpretů, jakkoli po Dvořákovy uvedený hned na druhém místě. Na dvojalbu, které přináší záznam představení Město zrcadel, účinkuje vedle řady českých hudebníků také čínská violoncellistka Tina Guo.
Právě mezinárodní rozměr je dalším rozšířením projektu, který ve své aktuální verzi objel řadu zemí a úspěšné turné dál pokračuje. Z Vivaldianna se stal velký nadnárodní podnik, postavený na obecně srozumitelné hudbě. Je na jednu stranu pochopitelné a na stranu druhou paradoxní, že zde s popem fúzovaly právě Vivaldiho skladby, tedy prakticky nejpopulárnější výsek z bohatství takzvané vážné hudby. Pod taktovkou Michala Dvořáka doznaly důvěrně známé melodie místy opravdu radikálních změn. Posluchač je sice stále poznává, avšak propojení s moderní rytmikou, s elektrickou kytarou (Michal Pelant) nebo se zvuky bouře či rozbíjeného skla je posouvají do nových dimenzí. Lze to vnímat jako zploštění skladeb, které nepotřebují převod do moderního jazyka. Stejně tak se můžete ve všech těch popkulturních odkazech na hitparádové hity nebo latinskoamerické rytmy hledat souvislosti a přemýšlet nad rozdíly a shodnými rysy „popu“ tehdy a teď. Vlastně nejvýraznějším dokladem zdárného propojení stoletími prověřených skladeb a současného jazyka jsou momenty, kdy se dávno vyzkoušené melodické ozdoby potkávají se způsobem vnímání rytmu, který by Antonia Vivaldiho bezpochyby překvapil.
„Nové“ Vivaldianno však není pouze hudební projekt. I na CD jednotlivé skladby propojuje mluvené slovo – příběh Antonia Vivaldiho od jeho narození po smrt. Paralelně se skladatelovou biografií posluchač sleduje příběh zrcadla, které hrálo roli jak na začátku velikánova života, tak na jeho konci. Ještě výraznější je však motiv Vivaldiho kněžství, lásky a komunikace s Bohem. Příběh sledujeme nejen z pozice vypravěče a hrdiny samotného, ale i řady vedlejších postav, přičemž herecké projevy oscilují na škále mezi přirozeností a mírným přehráváním („Čtvero ročních období se to myslím jmenuje…“). Jak už to u podobných komponovaných celků bývá, mluvené slovo posouvá význam skladeb, doplňuje je, obohacuje, ale současně ubírá prostoru pro posluchačovu fantazii.
CD pochopitelně nenahradí celé velkolepé představení, jakým má Vivaldianno – Město zrcadel ambice být. Zájemce si však díky němu udělá základní obrázek a může se případně rozhodnout, zda představení (bude-li mít ještě příležitost) navštíví. Obal alba je bohužel značně minimalistický. Chybí nejen detailnější rozpis účinkujících hudebníků (uvítal bych podrobné informace k jednotlivým skladbám) a především se zájemce nedozví jména herců, kteří propůjčili své hlasy jednotlivým aktérům příběhu. Pokud jde o mluvené slovo, je uveden pouze autor libreta Tomáš Belko. A to je velká škoda.
Vydavatel: Kangaroo Production
Rok vydání: 2015
Žánr: fúze popu a klasické hudby
Celkový čas: 48:11 + 48:13


Podívejte se, co pro vás chystáme v pořadu Jak se vám líbí.
Připravili jsme rozhovor s
Německá skupina Quadro Nuevo má nové album Inside the Island.
Konžský hudebník Kizaba vydal nové album Future Village.
Francouzský akordeonista Vincent Peirani vydal album Living Being IV