Tlupa Tlap: Skladem (recenze CD)

Je diskutabilní, zda je pro kapelu lepší jmenovat se jednoslovně a docela úderně Kaluže, nebo bez háčků a čárek a zvukomalebně Tlupa tlap. Skupina z podhorského Pilníkova se před pár lety přejmenovala a nyní vydává pod názvem Tlupa tlap už druhé album, nazvané Skladem. I to lze ostatně brát jako slovní hříčku – skladem, nebo s kladem?

Právě slovní hrátky k této kapele od počátku patřily. Na novém albu nemizí, ale k určitému posunu přece jen došlo. Zacílení na jednotlivá slova a slovní spojení, která dávala dohromady celé texty, vystřídal v některých písních důraz na celek. Přitom však Tlupa tlap neztratila nic ze své poetičnosti, hravosti a pestrosti. Rozptyl je úctyhodný – od milého krátkého příběhu o rytíři z kapesníku přes logicky upovídaného Sběratele (láká přece dívku na sbírku slov) až po nefalšovaně surrealistického Vozataje (ve kterém se vedle ženy s teplým břichem, kravích hlav a sedmi tchyní objevuje – možná poprvé v dějinách českého folkového textu – ryba perutýn). Pomyslnou cenu za nejlepší text alba by si pak zasloužila píseň Facebook blues – aktuální, dobře napsaná, vážná a přitom vtipná, s verši, v jejichž obecné češtině jakoby prosvítala inspirace Erbenovými baladami.

Je vlastně až s podivem, jak při takové pestrosti témat a především forem (například Netopýři ve stejnojmenné písni o sobě zpívají v první osobě) může album držet pohromadě, zvlášť když se na tvorbě písní podílelo několik autorů. A je to o to zajímavější, že ani po hudební stránce není album zrovna kompaktní a jednolité. Od folkrocku, z nějž ještě jako Kaluže skupina vyšla, se odráží k písním, které se vzpírají jakémukoli zaškatulkování (Sběratel), ale také k rytmickému funkrocku (Restaurace Klondyke) nebo – i když to je spíše bonusová poloha na závěr – k náznakům metalu v parodickém Drsném chlapíkovi. Tlupa Tlap se dokáže přiblížit Žalmanovi (prostřední klidnější pasáž Sběratele), Jarretu (Břemeno) i kapele Sto zvířat (Ve šlépějích ryb). Pracuje zajímavě s rytmem i tempem, ale také s aranžemi (výrazná dechová sekce s novou posilou Janou Kaplanovou v kombinaci s elektrickými kytarami). A tam, kde se v naprosto světském textu objeví biblická citace („Tak první hodíš kamenem“ – píseň Tři), mění se rázný rock na chvíli v energický gospel.

Přes veškerou hudební i textovou propracovanost a dotaženost alba Tlupa Tlap není rozpoznatelná na první poslech. To ovšem u takto žánrově rozkročené kapely o sedmi členech není nijak překvapivé. Důležitější je, že novým albem se někdejší Kaluže možná už definitivně vymanily z někdejšího folkového rybníčku a nabízejí hudbu pro širší publikum. Přitom se ani těm, kdo jdou více po textech než po hudbě, nezpronevěřili.

Vydavatel: Indies Scope
Rok vydání: 2018
Žánr: folkrock
Celkový čas: 55:01

www.tlupatlap.cz