Soumrak: Skandál (recenze CD)

Luděk Strašák je muž mnoha řemesel – vědec s doktorátem z biofyziky, varhaník, učitel, vedoucí dětské redakce Radia Proglas, otec pěti dětí. Více než dvacet stojí také v čele ochotnického divadelního souboru Spojené farnosti, pro který napsal několik muzikálů a v neposlední řadě je v jihomoravské Zbraslavi kapelníkem skupiny Soumrak. S ní právě vydal druhé album s názvem Skandál.

CD přináší průřez aktuálním repertoárem kapely a autorsky se omezuje na Strašákovu vlastní tvorbu – s výjimkou jedné odvážné výpůjčky od Georga Friedricha Händela. Základ tvoří písně vánočního a velikonočního okruhu, doplněné ukázkami ze Strašákových muzikálů, žalmy, svatebními písněmi nebo texty inspirovanými evangeliem. Zatímco minulé album Soumraku (Jsem tu, abych chválil – 2012) oživovala dechová sekce, tentokrát stojí hudební doprovod na flétně, kytaře, base a výrazných klávesách. Soumrak s devíti stálými členy je však především skupina s výraznou vokální složkou – tak jak je to u souborů účinkujících i při bohoslužbách obvyklé.

Po interpretační stránce je Soumrak solidní amatérská kapela v kladném i záporném slova smyslu. Na jedné straně nadšení, dobře znějící sbory a nadprůměrně kvalitní práce s vokálními aranžemi, na straně druhé určitá neprůbojnost a nevýraznost především sólových zpěvaček a zpěváků, letitý nešvar tuzemských křesťanských skupin. Neplatí to naštěstí pro všechny sólisty – například Marie Klobásová podává v Pomalu se za patami vkrádá noc skvělý výkon. Naopak kapelník, který si do písně Dobrý pastýř napsal rapovou vsuvku, nestíhá pečlivě vyslovovat všechny hlásky a jeho hlas se ve srovnání s výbornými sbory utápí.

Jestliže má Soumrak v provedení písní rezervy (ale v rámci amatérské scény je to velmi slušná kapela), v originalitě nápadů, a člověk má skoro chuť mluvit o genialitě, u nás Luďku Strašákovi může konkurovat málokdo. Jestliže v titulní písni použil již existující fórek (slovo skandál s hudebním žánrem ska spojila už v roce 2001 skupina Sto zvířat), další skvělé nápady jsou skutečně původní. Jedním z nejlepších je „historicky první smutná a depresivní velikonoční píseň“ Náš Pán vstal. Zpívají ji totiž vonné masti, které se těšily, jak pomažou Kristovo mrtvé tělo. A ono není co pomazat! Naopak radostné zvolání Strašák naprosto organicky včlenil do postní písně. Nazval ji totiž Dnes se nezpívá aleluja a ono slovo, které se v postě nezpívá, se v jejím refrénu pochopitelně opakovaně rozeznívá.
Vedle „skandálních“ textových nápadů doporučuji soustředit se při poslechu na výrazné melodie (jako autor muzikálových skladeb má Luděk Strašák dobrou průpravu), na retro rockový doprovod jako ze 60. nebo 70. let v písni Jozue nebo na skutečně nadšení ve sborové části Dobrého pastýře. To všechno jsou momenty, na kterých se dá stavět a které by neměly zapadnout.

Vydáno vlastním nákladem
Rok vydání: 2016
Žánr: křesťanský pop
Celkový čas: 65:44

http://bandzone.cz/soumrakzbraslav

(Článek vznikl pro Katolický týdeník)