Sestry Steinovy: Můj tanec

Kdyby žila Karolina Kamberská ve Spojených státech a skládala hudbu na začátku 90. let, možná by se jí říkalo Kurt Cobain v sukních. Kdyby měl Quentin Tarantino zmapovanou českou hudební scénu, možná by si vybral na soundtrack ke svému filmu Kill Bill i píseň Ty jsi tak moudrá! Ano, taková přirovnání mě napadají při poslechu druhé desky Sester Steinových. Můj tanec je proaranžovanější než debut, ale na druhou stranu je syrovější, punkovější, grungeovější a také bluesovější. To vše Sestry s vydatnou pomocí pánů hostů zvládají, aniž by se zcela odcizily své písničkářské minulosti.

Přiznávám rovnou, že na první poslech mě Můj tanec oslovil méně než první deska Lilie polní. Bez pořadí důležitosti uvedu dva důvody. Jednak mi v tvorbě Karoliny Kamberské vždycky lépe sedly uhlazenější, melodičtější písně jako Řeko mojí duše nebo Studánka. A takových je na "dvojce" aspoň na první poslech poskrovnu. A za druhé: V době debutu působily Sestry Steinovy nejen na mne jako zjevení, jako něco docela nového. Druhá deska je logicky méně překvapivá, i když na ní duo udělalo hodně velký krok vpřed, co se týče propracování písní.

Producentem alba byl Michal Němec z Jablkoně. A je pravda, že jeho rukopis je v některých písních velmi zřetelný, a to nejen zásluhou muzikantů z jeho domovské kapely. Stačí si poslechnout například blues Advent s tubou Filipa Spáleného. Co se žánru týče, album rozhodně není jednotvárné a nudné. Dcera moře mi připomíná grunge z dob největší slávy tohoto žánru (právě při ní mě napadlo to přirovnání ke Cobainovi), titulní Můj tanec má zajímavý etno úvod a Ty jsi tak moudrá! připomíná - jak jsem už naznačil - hispanofonní položky soundtracku zvláště k druhému dílu Kill Billa.

O příbězích i pocitech, které Karolina vykresluje ve svých textech, jsem už psal v souvislosti s prvním albem a dotkl jsem se jich i v rozhovoru se Sestrami pro časopis Rock & pop. Připomínám tedy pouze, že i když jsou narážky na negativa v textech nápadnější, nakonec celé album vyznívá velmi smířlivě (Polední mír). V souvislosti s texty si ale nemohu odpustit jednu "drobnost". Karolina má sílu přitáhnout mě ke svým písní a "nějak" udělat, aby se mi líbily, i když s nimi v řadě případů nesouhlasím po stránce obsahové (Ty jsi tak moudrá; podle mne jsou ženy nejhezčí bez rtěnky a dalšího líčení) i formální (jako Moravana mě trochu iritují tvary jako "pobejt").

V současné době už mám Můj tanec naposlouchaný docela dost. Až další čas ale ukáže, jestli se v budoucnu budu víc vracet k desce první, nebo k této. V tuto chvíli už nesrovnávám, jestli je dvojka lepší než jednička. Pochopil jsem, že rozpad a následný comeback sesterského dua nebyl jen krátkým přerušeném činnosti. Sestry 2003 jsou trošku jinde než v roce 2001. Jejich muzika sice semtam tématy připomene předchozí tvorbu ("Jsem žena líná" v Adventu evokuje výrok "Kašlu vám na žehlení" v Neděli), ale jinak je barevnější, méně učesaná, více šokuje (Můj tanec mě při prvním poslechu opravdu nadzvedl do židle; nicméně v pozitivním slova smyslu, podotýkám) a ve vykreslování mezilidských vztahů jde myslím ještě více do hloubky. Silná deska. A vlastně i moc pěkná, i když vám to na první poslech možná nepřijde.