Petr Novák: Přátelství na n-tou (recenze 2CD)

Ano, tohle všechno byl Petr Novák! má člověk chuť zvolat po pečlivém poslechu dvojalba „hitů a rarit“ Přátelství na n-tou. Dramaturg kolekce Petr Přibyl píše: „Při sestavování tohoto dvojdisku jsem kladl důraz na výběr raritních a na CD dosud nevydaných nahrávek.“ A výsledkem je pravdivější obraz o zpěvákovi, jehož nedožité 65. narozeniny si letos připomínáme, než kdybychom poslouchali výběr jeho skutečných hitů. Petr Novák zůstává v našich uších jako interpret Náhrobního kamene, Klaunovy zpovědi nebo Povídej, a to nejlépe v raných verzích z konce 60. let. Zmíněné skladby, stejně jako Hvězdičko blýskavá, Přátelství na n-tou nebo Co je to láska stále patří k tomu nejlepšímu z českého popu. Ano, popu, a to i přesto, že Novák začínal jako bigbítový zpěvák a že se k rockové muzice i „na stará kolena“ vracel, jak o tom svědčí některé nahrávky z počátku 90. let.

Petr Novák však nebyl interpretem pouze povedených hitů. Jeho zpěvník byl příliš rozsáhlý na to, aby v něm mohly chybět kusy průměrné i vyloženě slabé. Na výběru Přátelství na n-tou se tak vedle sebe logicky sešly skladby nejrůznějších kvalit: Nová, syntetická nahrávka Náhrobního kamene, zpívaná nepříliš výrazným hlasem; deklamativní text Michaela Žantovského Sladce a pomalu s hlavním městem Švédska vysloveným „Štokholm“; Novákovo vlastní veršování láska/sázka v písni Láskou máš žít. A vedle toho naléhavým hlasem zazpívaný Vrbův text Jdi dál; potenciální hit osvědčeného autorského tandemu Novák/Plicka Řekni proč pláčeš; nebo pěkné duety s Věrou Mazánkovou z projektu Kráska a zvíře. A někde na pomezí mezi oběma póly písně jako Náš dům – hitové, aranžérsky nápadité (funkující kytara), avšak s budovatelskými texty.

Výběr raritních nahrávek, seřazených bez ladu a skladu, se vzpírá zevšeobecnění. Přesto pokusíme-li se generalizovat, lze říct, že Novák měl zpravidla štěstí na dobré a posluchačsky vděčné melodie (nepočítáme-li expresivní úlety typu Já), avšak s texty to bylo o několik tříd horší. Příznačné jsou skladby jako Uteč dřív než přijdu k vám („Cizí dívky přebírám“) nebo Pán je auťák. Ani toto pravidlo neplatí bez výjimky, vždyť Klaunova zpověď i Náhrobní kámen (obě zde zařazené v méně známých verzích) skutečně patří mezi klenoty české populární hudby. Jenže co naplat, když na výběru převažují morality jako To poznáš sám, případně písně hraničící s nepovedenou parodií jako Nejstarší automobil.

Rok vydání: 2009
Vydavatel: Supraphon
Žánr: rock
Celkový čas: 69:57 + 64:48