Geshem: Wade In The Water (Negro Spirituals)
Geshem je mnohohlavé čistě vokální uskupení, které působí v Praze pod vedením Marka Šlechty. Přečtěte si recenzi prvního CD sboru, který se zaměřuje především na afroamerické spirituály.
Geshem je mnohohlavé čistě vokální uskupení, které působí v Praze pod vedením Marka Šlechty. Ten kdysi zkoušel přetextovávat a sólově zpívat černošské spirituály (demonahrávka Spirituály radosti), avšak bližší mu zřejmě bylo sborové podání a původní anglické texty. Soudit tak můžeme podle oficiálně vydaného debutu souboru Geshem, který právě spirituály (a jeden gospel) v původních verzích přináší.
Česká skupina, která se rozhodne nazpívat celé album tradičního materiálu v angličtině, se musí rozhodnout, zda: a) se bude snažit k předloze přistupovat s pokorou a "spokojí" se s co nejpreciznější interpretací, nebo b) zda dá přednost originálním aranžím a tvůrčímu přístupu. Geshem na první poslech zvolil variantu a), což ale neznamená, že by jeho nahrávka byla nudná, nebo dokonce zbytečná. Přes zmíněnou pokoru a úctu k duchovnímu obsahu písní, které z alba sálají, si totiž můžeme všimnout několika detailů, díky nimž CD Wade In The Water není fádní. V první řadě je to střídání sól se sbory, přičemž na albu najdeme téměř všechny myslitelné kombinace: ženské sólo doplněné sborem (Give Me Jesus), mužské sólo a sbor (Oh, Yes!), pouze sbor (Steal Away), gradující sbor (In This Land). Druhým důležitým detailem je výborná práce s dynamikou, zřetelná například v písních Steal Away, I’m a-Rolling nebo Where Shall I Be? A detailem třetím (ale nikoli méně důležitým) je důraz na intonační bezchybnost a vůbec na preciznost při interpretaci.
Poslední zmíněný klad se však může změnit v zápor, protože místy zní sbory Geshem až příliš uhlazeně. To je případ písní Didn’t My Lord Deliver Daniel? a Steal Away, které bych si dokázal představil mnohem razantnější. Pokud jsem před chvílí chválil moudré střídání sól se sbory, musím dodat, že ani to se vždy úplně nepovedlo. Například v My Lord, What a Morning! mě jediný sólový verš mezi několika sborovými spíše ruší.
Geshem se rozhodl ponechat písním původní texty mimo jiné proto, aby se při případném přetextování nevytratil jejich důležitý duchovní obsah. Tento důvod je naprosto legitimní: učit se anglicky je dnes samozřejmé a v bookletu najdeme veškeré texty. Paradoxně však nazpíváním v angličtině může album ztratit na atraktivitě v anglofonních zemích. V USA mají svých podobně zaměřených souborů dost - proč by je tedy měl zajímat český Geshem? Navíc rodilí Češi stěží mohou napodobit výslovnost angličtiny tak, aby nebyl znatelný cizí přízvuk. V tomto ohledu znějí na albu nejlépe sóla rodilého anglofona Steva Richardsona (skvěle zazpívaná Oh Happy Day). Naopak nejslabším článkem - co se týče výslovnosti - je vedoucí souboru Marek Šlechta. Snad ve všech jeho sólech bez výjimky je český přízvuk velmi zřetelný (Oh, Yes!, Oh, The Heaven Is Shining). Malé chyby odhalíme i ve výslovnosti dalších sólistů ("was" vyslovené s "s" v Give Me Jesus), zatímco ve sboru se tyto drobnosti zpravidla ztrácejí.
Přes tyto drobné nedostatky je třeba říct, že se Geshem se zadáním vyrovnal velmi slušně. Nudné jeho album v žádném případě není (ačkoli to při žánrové jednotvárnosti a malé aranžérské odvaze hrozilo) a potlesk si zaslouží i ona pokora, se kterou skupina k písním přistupovala. V neposlední řadě je pak nutné pochválit také dramaturgii alba, neboť vedle notoricky známých kousků zde najdeme i spirituály v našich končinách příliš neslýchané. Výborná inspirace pro další sbory.
Rok vydání: 2005
Vydavatel: AWR Studio
Žánr: spirituály/sbor
Celkový čas: 37:46