Divokej Bill
Co přitahuje davy na koncerty Divokýho Billa? kladu si otázku, když poslouchám bezejmenné album plné textových blábolů. Vždyť třeba verše „Ty jsi váha muší, lehce tě něco vzruší / cejtim jak tělo tvý buší“ (Váha muší) znějí přinejlepším komicky a originální obrat „Nacpi se na začátku mise kaše vtipný“ textař vzápětí zkazí gramatickým patvarem „aby v pořádku jsme dojeli“. K tomu přidejme jednoduchou rockovou muziku, která začne nudit po necelých třech minutách. Přes to všechno však osmičlenná skupina z Úval u Prahy za pozornost stojí.
Vydavatel: EMI Czech Republic, s. r. o.
Žánr: rock
Celkový čas: 40:16
Co přitahuje davy na koncerty Divokýho Billa? kladu si otázku, když poslouchám bezejmenné album plné textových blábolů. Vždyť třeba verše "Ty jsi váha muší, lehce tě něco vzruší / cejtim jak tělo tvý buší" (Váha muší) znějí přinejlepším komicky a originální obrat "Nacpi se na začátku mise kaše vtipný" textař vzápětí zkazí gramatickým patvarem "aby v pořádku jsme dojeli". K tomu přidejme jednoduchou rockovou muziku, která začne nudit po necelých třech minutách. Přes to všechno však osmičlenná skupina z Úval u Prahy za pozornost stojí.
Stojí za pozornost především jako fenomén. Její písně nám sice mohou připadat rockově nudné, avšak ve skutečnosti se geniálně rozprostírají napříč žánry. Rocker si při nich zakřepčí, milovníka popu neurazí a pro svou jednoduchost se dají zahrát na akustickou kytaru a zazpívat u táboráku. Folkové a country scéně pak kapelu přibližují i některé nástroje v základní sestavě (banjo, housle, akordeon) i v rukou hostů (dobro, mandolína).
Přestože jsou si písně Divokýho Billa navzájem velmi podobné, najdeme na albu několik "čouhajících" momentů. Nejsvětlejším bodem celé desky je píseň Síť, kterou vydavatel prozíravě zvolil za první singl. Jedná se o jednoznačný poprockový hit s pěknými aranžemi, které kazí pouze údery bicích jako z 80. let. Zpěvák Vašek Bláha občas bojuje s přízvuky, avšak zachraňuje to přirozenou a příjemnou barvou hlasu a lehkostí interpretace. Naopak úplným průšvihem je účinkování hostujícího Radka Háska v písni Voda, které nezachrání ani to, že je v bookletu označeno slovem "rap". Ještě horší pak je opilecký zpěv v závěrečné odrhovačce Alkohol. Zřejmě mělo jít o vtip, ale výsledek vyznívá trapně.
Ale zpět k pozitivům. Mně osobně se docela líbí jakoby dětská miniaturka O Ferdovi a Mravenci, která by se dobře vyjímala na leckterém folkovém albu. A v kontextu tvorby Divokýho Billa považuji za povedenou i píseň Vesničani se záměrně neumělou angličtinou a s nejlepší hláškou alba "Dvacet jedna mrtvejch / a to jsem nepočítal vesničany".
Součástí obalu alba je stolní společenská hra, laděná podobně dobrodružně jako některé z textů (Vesničani, Síť). Dobrý nápad - škoda, že podobně originální a zajímavá není většina písní na desce.