Barczi Dušan & Country Club: Dáme si ešte raz!

Dušan Barczi je pán ze Slovenska v klobouku a se čtyřstrunným banjem, podnikatel, který se rozhodl dát se i na hudební dráhu. Zhlédl se v písních Ivana Mládka a s jeho požehnáním natočil loni album především Mládkových písniček (+ něco málo od Greenhornů). Po roce přichází s novou kolekcí, navzanou příznačně Dáme si ešte raz!

První Barcziho album recenzoval loni na InternetFOLKu Miloš Keller, který svůj článek nazval Originál je jen jeden. Skoro by stačilo podepsat se pod tento titulek a článek by byl hotový. Jenže Dušan Barczi přece jen udělal jistý krok kupředu. Miloš svou recenzi zakončil slovy: "Možná, že pro příště D. Barczi odloží berličku cizího repertoáru a napíše vlastní původní věci - pak má šanci být i on originálem." No a teď k tomu došlo. Na CD zpěvák zařadil tři vlastní melodie, z nichž dvě si i sám otextoval! Jenže album obsahuje celkem 21 písní, takže drtivá většina je opět převzatá... Samozřejmě od Mládka.

Velkou inspirací tentokrát Barczimu byla Mládkova nejnovější kolekce Proč mě ženy nemaj rády. Z ní si vybral například skladby Pedro spadnul z modřínu, Mamut a Helmut, Malý jockey, Je to všechno na bejka nebo Banjo, já se s tebou loučím. Barczi se pokouší překládat české texty do slovenštiny co nejpřesněji. Vzhledem k příbuznosti obou jazyků to mnohdy funguje, aniž by se vytratil původní význam. Ovšem často - kvůli rýmu nebo absenci určitých jazykových prostředků ve slovenštině - ztrácí výsledek původní mládkovskou jiskru. Dovolím si uvést dva příklady za všechy:

1. Píseň Pedro spadnul z modřínu upravil Barczi jako Pedro spadol zo stromu. Nahradil tedy konkrétní pojmenování (modřín) slovem obecnějším, vágnějším. Už to samo o sobě textu ublížilo. Jenže když se potom má rýmovat/nerýmovat "zo stromu/modrinu" (v originále samozřejmě ("modřínu/modřinu"), je jasné, že by písni prospěl spíše volnější překlad s pokusem najít něco podobně vtipného, i když s malinko jiným významem.

2. V písni Rusky (původně Dvě Rusky) se mi vždycky líbilo zavýsknutí "Hej! Já jsem zamilovanej!". Protože slovenský jazyk nemá obdobu obecné češtiny (která v této písni hraje důležitou roli kontrastu k Mládkově jindy velmi spisovné mluvě a korektní výslovnosti), musel se Barczi spokojit se spisovným (a tudíž nepřesným) překladem: "Fíí, ja som zamilovaný!"

Je tedy jasné, že slovenská kopie nejen nedosahuje kvalit Mádkova originálu. Ona se jim ani neblíží. Co se týče hudební složky, posouvá Barczi Mládkovy písně víc do country a naopak trochu rezignuje na swingové cítění, které k "mládkovinám" vždycky patřilo. Bohužel prakticky všechny písně jsou zaranžovány velmi podobně, takže soustředěný poslech 50minutového cédéčka je celkem nudný, zvlášť když znáte originály písní.

Netvrdím, že Dušan Barczi natočil zbytečné album. Podobně jako si rád poslechnu překlad Mládkových písniček do němčiny na albu Děda Mládek Illegal Bandu, rád si pro osvěžení sem tam dám i Mládka ve slovenštině. I s tím vědomím, že překlady, i když vcelku přesné, jsou nedokonalé. Přesto by mi však bylo milejší, kdyby poměr vlastních a převzatých písní na albu byl opačný. Barczi ve svých vlastních skladbách sice zůstává Mládkovým epigonem, ale aspoň ukazuje, že má na víc než jen na přebírání hitů svého oblíbence. Je možné, že album Dáme si ešte raz! je pořád ještě přípravnou fází. A že po něm nás už Barczi konečně překvapí něčím opravdu svým. Kvalitní country je na Slovensku málo, takže šanci uspět by snad měl...