Bára & Francisco: Prostřeno

8. března 2005 Recenze, Folk, World music Autor: Milan Tesař

Písničkářku Báru Šindelářovou jsem poprvé slyšel v roce 1999 ze čtyřpísňového singlu Déšť. Podobných foklových nahrávek, které ve mně po poslechu nezanechají žádnou výraznější stopu, slyším za rok spoustu. Zajímavější bylo druhé setkání na finále Zahrady písničkářů v Kuřimi v roce 2004. Tam Bára vystoupila v duu s ekvádorským kytaristou Franciskem Maldonadem a právě díky jeho „tropické“ hře se mi dvojice vryla do paměti.

Rok vydání: 2004
Vydáno Jiří Sláma - Avik
Žánr: folk/latina
Celkový čas: 41:52

Písničkářku Báru Šindelářovou jsem poprvé slyšel v roce 1999 ze čtyřpísňového singlu Déšť. Podobných foklových nahrávek, které ve mně po poslechu nezanechají žádnou výraznější stopu, slyším za rok spoustu. Zajímavější bylo druhé setkání na finále Zahrady písničkářů v Kuřimi v roce 2004. Tam Bára vystoupila v duu s ekvádorským kytaristou Franciskem Maldonadem a právě díky jeho "tropické? hře se mi dvojice vryla do paměti. K setkánímu třetímu došlo při poslechu této desky. Bára & Francisco už nejsou písničkářským duem, nýbrž základem poměrně početné kapely, ve které vedle zpěvu a kytary výraznou roli hrají například trubka, housle nebo akordeon.

Právě akordeon (Vašek Sobusta) je dokonce v některých skladbách mnohem důležitější než Maldonadova výborná kytara (Náhrdelník, U Mořské Panny). Trumpeta (Štěpánka Balcarová) pěkně zdobí například Kudlu nebo Pláž. Pokud jsem Franciscovu hru na kytaru s nadsázkou nazval "tropickou?, ještě více se toto adjektivum hodí k aranžím a k celkové náladě písní. Ve slabších momentech vám produkce kapely připomene popovější Yo Yo Band, jinde však zní velmi svěže a skutečně latinsky (Rio, Papoušek Ara, Náhrdelník). Kamsi do Jižní Ameriky (avšak spíše do Brazílie než do Ekvádoru) se nás snaží přenést Bářiny texty (palmy, pláže, papoušci), výkřiky v refrénech (Bajlando)i samotný rytmus (druhdy populární lambada v Bajlandu, samba v Papoušku Arovi). Už zmíněný akordeon je sice spojený spíše s hudbou argentinskou, avšak stále se pohybujeme kolem východního pobřeží jihoamerického kontinentu.

Co vlastně mladičkou písničkářku (které je kolem 20 let) ze západních Čech vede k tomu, aby děje svých písní situovala do exotických zemí? Mám pocit, že tím hlavním důvodem není původ Bářina spoluhráče. Šťastné setkání dvou osobností spíše jen podpořilo Bářiny sny. Jistým klíčem pro pochopení celého alba může být píseň Autobuss ironickým pohledem na českou vesnici: "Česká víska po ránu obrys transformátoru / tak to jsme my tak to jsem já / zářivka světa skomírá.? Tolik popis. Jenže mladá autorka zřejmě nechce, aby její zářivka skomírala, a tak se snaží představit si sebe co nejdál od českých "dam v gumovkách?.

Bude zajímavé sledovat další autorčin vývoj. Debutovému albu sice k dokonalosti chybí dost, ale v každé případě zní přinejmenším slibně. Bára je schopná napsat silnou melodii (Náhrdelník, Bajlado, Rio), má vedle sebe výborného aranžéra Francisca a další schopné muzikanty, kteří se postarali o to, aby se posluchač ani chvíli nenudil. Texty navíc nejsou prvoplánové (zkuste se pořádně zamyslet nad roztančeným Riem, které ve skutečnosti vůbec není veselé).

Na druhou stranu bude Bára muset pracovat na své výslovnosti; jinak totiž bude její projev i dál znít "provinciálně?. Nechci jí samozřejmě radit, aby zpívala španělsky. Avšak její doširoka otevřené samohlásky mě jako Moraváka tahají za uši naprosto stejně, jako může Plzeňanovi připadat kurióní výslovnost brněnských trampských kapel. Jenže zatímco trampskou hudbu vnímáme jako něco ryze českého, v pokusu o world music nemá nářeční výslovnost co dělat. Diskutabilní jsou také některé Bářiny texty. Pokud vím, že autorkou je mladá dívka, těžko se mi věří třeba refrénu Kudly: "Věř, že pití je tu dost / hezkejch holek pro radost.? Za takový veršem si představím spíš životem ostříleného chlapa. Takhle to trochu připomíná pokusy školou povinných dětí napsat "dospělý? román (o což jsem se také svého času snažil). Oč svěžeji pak zní křehká vánoční písnička Kometa se všemi nutnými atributy (jablíčko, hvězda, pastýři, stáj, sníh).

Mimochodem Bářiny texty mají daleko k poezii. Asonance jsou častější než rýmy a někdy jde dokonce o volný verš (Maria). Někdy bych se po přečtení slov v bookletu dokonce vsadil, že něco tak kostrbatého se ani nedá zazpívat (Bajlando). A přesto autorka zvládá frázovat téměř dokonale - tak, že si při poslechu žádné kostrbatosti nejste vědomi.

Shrňme tedy, co album Prostřeno nabízí: Mladá písničkářka projektuje své sny a touhy kamsi do tropů na západní polokouli. Pomáhá jí v tom zkušený muzikant, který shodou okolností (?) přesně z této oblasti pochází. Několik najatých (pravděpodobně spřátelených) muzikantů dotváří atmosféru. Melodie jsou příjemné, texty s jistými výhradami přesně sednou k hudbě. Pracovat by se dalo na výslovnosti a na důvěryhodnosti některých témat. Celkově však mám pocit, že od Báry & Francisca se ještě můžeme lecčeho dočkat. Poté, co jsem si album opravdu pečlivě naposlouchat, mohu tvrdit, že jde o jeden z nejnadějnějších debutů poslední doby.

PS: Hodně se mi líbí booklet. Až má člověk chuť se k tomu večírku na fotkách připojit...

Témata Jak se vám líbí

petrosyan_rozhovorPodívejte se, co pro vás chystáme v pořadu Jak se vám líbí.

Regiony

Regiony

Tinitus skupiny Původní Bureš

13-PuvodniBuresChystáme rozhovor se skupinou Původní Bureš o novém albu Tinitus.

Krabice plná Folk Teamu

folk_teamVychází box se sedmi CD brněnské skupiny Folk Team.

Partneři

Harmonie_logo_velke_web