Marek Novotný o písních z Norska a z Ameriky

12. května 2013 Jazz, Aktuality Autor: Milan Tesař

Rozhovor s jazzovým pianistou a skladatelem Markem Novotným o jeho novém albu Leland Dream jsme vám v premiéře nabídli v dubnu 2013 a v repríze 11. května. Přepis části povídání o albu, které se Novotnému začalo rodit v hlavě během jeho studií ve Spojených státech a v Norsku, vám nyní přinášíme.

Rozhovor s jazzovým skladatelem a pianistou Markem Novotným

Marku, co vlastně znamená název alba Leland Dream?

Leland je nádherná vesnička v Michiganu, ve které jsem po skončení svého studia ve Spojených státech strávil asi půl roku života. Tam jsem také složil stejnojmennou skladbu. A dream proto, že se mi ta melodie zdála. Ráno jsem se probudil a s překvapením jsem zjistil, že si ji ještě pamatuji. Tam jsem rychle běžel k pianu a hrál jsem ji. Je to mimochodem jediná skladba, která se mi někdy zdála a za něco stojí.

Ve Spojených státech jste studoval jazzovou kompozici. Co vám škola dala?

Dala mi především základy řemesla. Donutila mě systematičtěji pracovat, dělat věci, které bych jinak asi nedělal. Například jsem psal skladby pro ansámbly jako saxofonové kvarteto, což by mě asi jinak nenapadlo. Nebo jsem komponoval pro bigband, což by mě sice možná napadlo, ale řekl bych si, že to stejně nemá smysl. Obecně mohu říci, že mě škola nenaučila přímo skládat, ale obohatila mě v té fázi, kdy je skladba už hotová a kdy ji člověk zapisuje do not, aranžuje a přiděluje party jednotlivým muzikantům.

Předtím jste studoval v Norsku piano. Považujete severskou jazzovou scénu za inspirativní?

Nemůžu říct, že bych ji měl systematicky naposlouchanou nebo že by pro mne byla nějak zvlášť inspirativní jako celek. Nejsem znalcem severského jazzu. Ale konkrétně například švédský klavírista Bobo Stensson je pro mne velkou inspirací. Konkrétně norská škola, jak jsem ji měl možnost poznat, je však na můj vkus příliš experimentální, alternativní. Já mám zadumané věci rád, ale vedle toho se mi líbí i hudba radostná, melodická.

Váš norský pobyt svým názvem evokuje skladba Norwegian Mood. Které další kompozice z nového alba vznikly ještě v Norsku?

Hned úvodní Bossafjord, dále Seaside a také Hindu. Ta je harmonicky průzračná, až primitivní, a je složená – nikoli záměrně – v exotické hindu stupnici. Arabské motivy se v ní střídají s flamencovými. Jinak další skladby, které jsem zařadil na nové album, vznikly v Americe a jedna nebo dvě ještě později.

Ani bych netipoval, že ten materiál pochází z tak dlouhého období, album jako celek totiž zní velmi kompaktně. Vy jste nejen autorem písní, ale na obalu jste uveden i jako aranžér. Znamená to, že jednotliví muzikanti nemohou do výsledné podoby skladeb mluvit?

Je pravda, že muzikanti dostanou vše kompletně rozepsané, ale pak se na výsledné podobě spolupodílejí. Nejde jen o to, že ve skladbách mají prostor pro improvizaci, ale výsledná podoba kompozice se postupně různě ohýbá. Tato deska je ideální v tom, že jsme na ni zařadili repertoár, který už rok a půl nebo dva roky hrajeme na koncertech. V průběhu času se skladby proměňují a na tom se podílí celá kapela. Ale v zásadě nepřináším na zkoušky polotovar, ale hotovou skladbu.

Brazilský hudebník Cláudio Jorge

jorge-claudio_samba-jazzBrazilský hudebík Cládio Jorge spojuje sambu a jazz.

Regiony

Regiony

Rozhovor s duem Ensoi

ensoi_water-ringsPoslechněte si rozhovor s elektropopovým duem Ensoi.

Folkové prázdniny 2022 – o poezii

11kytaraFolkové prázdniny 2022 zahájí peruánská zpěvačka Susana Baca. Tématem festivalu bude poezie.

Hudba národnostních menšin Číny V.

folk_music_china_17Poslechněte si pátou část seriálu o hudbě národnostních menšin Číny.

Partneři

Harmonie_logo_velke_web