Jan Spálený & ASPM: Zpráva odeslána (recenze CD)

Jan Spálený na své nové album Zpráva odeslána shromáždil texty, které většinou končí smrtí. „Žil tady Mistr, včera naposledy,“ zahajuje příběh opraváře pluhů, kterému manipulace s ledkem způsobila rakovinu. Potkal jej na své cestě nemocničními sály, stejně jako ženu, která těsně před smrtí zoufale volala o pomoc („Pěkně prosím, pojďte mě zvednout“). S výjimkou několika písní album skutečně obsahuje příběhy lidí, které Spálený sám znal. Vzpomínky na ně si zapsal v próze, a zatímco některé nakonec do veršů převedl sám, ostatní pro něj přebásnil písničkář Petr Linhart, jehož tvorba mu učarovala. Je třeba uznale podotknout, že Linhart si s těmi smutnými texty plnými reálií poradil mistrovsky. Ať už znáte souvislosti, nebo ne, v obou případech na vás Linhartovy verše dýchnou svou úžasnou atmosférou, kterou na albu podbarvuje mistrná hudba skupiny ASPM. 

Pod touto zkratkou Spáleného skupina funguje od roku 1984. Hraje hudbu na pomezí blues, jazzu a folku, přičemž na výsledné podobě nových písní má velký podíl především hudební režisér alba, trumpetista Michal Gera. Skvělé jsou výkony vibrafonisty Radka Krampla a radost je poslouchat basové party Filipa Spáleného (kontrabas, baskytara, tuba).

Spálený se s ASPM vždy zaměřoval na příběhy. Často šlo o příběhy lidí z okraje společnosti: nemajetných, zhýralých, alkoholiků, lidí bez pevného vztahu. Tentokrát si vybral nemocné – nejen jako hrdiny písní, ale i jako jejich autory. A tak logicky oprášil text svého někdejšího předčasně zesnulého spoluhráče Petra Kalandry o kapitánovi, který „ve špitále přesluhoval“ a „čekal na místo v důchoďáku“. Přezpíval blues Zuzany Navarové Zatím hodně pus („Je mi fajn a je mi skvěle / Jen se nesmím ani hnout“). A píseň Pepy Streichla, autora, kterému se také zdraví nedostává („Vždycky, když se stmívá, chytám druhý dech“). Z kontextu vybočuje pouze několik málo skladeb, ovšem také velmi silných – o kráse stárnoucí ženy nebo o dívce, která zažívá mariánská zjevení.

Přestože je album smutné, pod povrchem se skrývá naděje a radost. Nejen radost z krásné hudby a silných textů. „Každý by plakal, kdyby pravda byla jiná, kdyby nebylo nebe,“ říká Petr Linhart ve svém textu. A i když při cestě do kopce v písni Máslo z hory vypravěč „čím dál hůř dýchá“, cítíme, že tam nahoře nás čeká příjemce našich zoufalých zpráv.

Rok vydání: 2010
Vydavatel: EMI
Žánr: jazz/folk/blues
Celkový čas: 46:32

(Článek vznikl pro Katolický týdeník)