Tichá domácnost nezestárla

Kontrabasista Jaromír Honzák, který se jako host a později jako člen skupiny podílel na všech čtyřech albech Bratrů Ebenů vzpomíná: „Natáčení alba Tichá domácnost mám spojeno se vzpomínkou na maličké, ale příjemné studio Karla Plíhala, které tuším při pozdějších povodních vzala voda, a na pravidelný rituál, kterým byl poslech kazety s nahrávkou rozhlasové improvizované pohádky Jaroslava Duška o Hurdovi. Marek ji pouštěl ve svém autě při každém přejezdu ihned po spuštění motoru a pokaždé jsme u ní řvali smíchy. To album mám rád, moje zvlášť oblíbené jsou písně Sůl v očích a Až se zeptá ráno. Toto CD má také podle mého soudu z prvních tří alb bratří Ebenů nejlepší zvuk.“

Marek Eben je autor inteligentní, vzdělaný a kultivovaný. Přesvědčivě podá písničku o mezilidské komunikaci (Za malou chvíli) i o nefunkčnosti komunikace manželské (Tichá domácnost). Dokáže být něžný (Voda se neutopí), filozofující (O balónu – mimochodem krásný příklad nenásilné duchovní písně), sebeironický (Mám dny) i sebezpytující (Sůl v očích). Erotické téma zpracuje s nehranou cudností (Až se zeptá ráno), aby o píseň dál posluchači šibalsky pootevřel možnost dvojsmyslného výkladu (Jak to dělaj’ kosmonauti). Přes všechna vážná a smutná témata se deskou táhne všudypřítomný laskavý humor. Ten je vyjádřen nejen v textové rovině (Jak to dělaj’ kosmonauti nebo Koleda, kterou později oprášila Jablkoň), ale i v rovině melodické (orientální motivy v Já se v tom nevyznám) a aranžérské (rapovaná verze Kollárovy Slávy dcery, ironizující jednu ze slepých cestiček obrozenecké poezie).

Zatímco pozdější album Já na tom dělám bylo skutečným začátkem nového fungování kapely (Ebeni začali po letech koncertovat), Tichá domácnost byla pouze jednorázovým projektem. Avšak bez ní by skupina nikdy svou činnost neobnovila. Spousta mladších fanoušků, kteří její portovní úspěchy z 80. let nepamatují, si album v polovině 90. let koupila třeba jen kvůli tomu, že Marka Ebena znala z televize.

Sám Marek Eben v roce 2005 vzpomínal: „Tichá domácnost by asi nikdy nevznikla, nebýt Karla Plíhala. V té době jsem vůbec neuvažoval o další desce, ale Karel měl nové studio a představa, že bychom mohli točit u něj a že by se postaral o dohled nad deskou, byla tak lákavá, že se to nedalo odmítnout. Dlouho jsem to CD neslyšel, což platí o všech našich starých deskách. Člověk ji poslouchá tisíckrát ve studiu, ale když už je venku, připadá mi to poněkud žinantní. Nicméně mám Tichou domácnost radši než naši první desku, protože je klidnější, hlavně ve zpěvu. Malé písně do tmy, to byla naše první velká nahrávací příležitost a člověk, jak tam chtěl dát všecko, to možná trochu přecpal. Aspoň mi to tak připadá. Ale Domácnost byla pohodová, vybavuji si to sklepní studio, nekonečně trpělivého zvukaře Františka Petříka, večeře v Pizzerii Caesar a Karlovy připomínky. Když jsem hrál na kytaru, říkal většinou, že je to takové rozglajdané, a když jsem zpíval, říkal mi: Je to nějaké hysterické. Ale taky to byla první spolupráce rytmiky ETC… a Ebenů a první společný duet s Ivou Bittovou. Obojí jsme si rádi zopakovali na další desce.“

Seznam písní na albu Tichá domácnost

Písně: Za malou chvíli / O balónu / Tichá domácnost / O zlaté rybce / Voda se neutopí / Keramická / Archimedes / Chůze / Já se v tom nevyznám / Slávy dcera / Mám sny / Sůl v očích / Až se zeptá ráno / Jak to dělaj’ kosmonauti / Čert / Balík / Koleda / V limitu