Slyšte, lidé! – Vánoční písně jinak 2025

Společným jmenovatelem vybraných skladeb je odklon od idealizovaného obrazu „kouzelných Vánoc“ směrem k realistickému, často až bolestně konkrétnímu pohledu na svět. Vánoční čas zde nefunguje jako dekorace, ale jako zesilovač skutečných témat: sociálních rozdílů, samoty, historické paměti, rodinných traumat i osobních pochybností. Ať už jde o plastový odpad, alkoholismus v rodině, zkušenost holokaustu nebo covidovou izolaci, Vánoce nejsou únikem, ale rámem, v němž tyto problémy vyvstávají s větší naléhavostí. 

Dramaturgie pořadu pracuje s výrazným kontrastem: vedle písní hluboce existenciálních a temných zaznívají skladby založené na nadsázce, ironii či absurdním humoru. Tento kontrast ale nepůsobí nahodile – naopak ukazuje, že humor a hravost nejsou popřením duchovního nebo společenského obsahu, ale jedním z legitimních způsobů, jak se s ním vyrovnat. Vánoční ponožky, celebrity u štědrovečerní večeře nebo dinosauři jako koledníci nejsou pouhou legrací, ale demontáží kýče a falešné posvátnosti.

Řada textů chápe advent a Vánoce jako období, kdy se člověk obrací dovnitř, hodnotí vlastní život a konfrontuje se s konečností, vinou či ztrátou iluzí. Motivy zpovědi, strachu, hrobu nebo neuskutečněného setkání se objevují napříč různými poetikami. Naděje zde není triumfální ani jistá, ale tichá, někdy sotva naznačená – přesto přítomná. Právě tato zdrženlivá práce s nadějí dává písním sílu a důvěryhodnost.

Mnohé skladby vědomě zasazují vánoční motivy do dnešního světa – digitálního, urbánního, jazykově i kulturně proměněného. Biblické obrazy se mísí s Instagramem, wi-fi nebo meta-vyprávěním o celebritách, aniž by ztratily smysl. Naopak se ukazuje, že vánoční příběh není historickou relikvií, ale otevřeným vyprávěním, které lze – a možná je nutné – znovu a znovu převyprávět jazykem své doby.

Výrazným rysem výběru je propojení intimní výpovědi s širším společenským nebo duchovním přesahem. Dětská prosba, aby se otec neopil, romská vánoční radost konfrontovaná s předsudky, nebo zhudebněná poezie z Terezína – to vše ukazuje, že vánoční píseň může být zároveň osobní modlitbou, sociálním komentářem i duchovní reflexí. Náboženské motivy se zde neprezentují jako dogma, ale jako živý jazyk, otevřený i lidem mimo tradiční rámce víry.

V pořadu uslyšíte tyto skladby:

Eliza Carthy & Jon Boden – I Want a Hippopotamus for Christmas
My Dva Trio – Plastová koleda
Martina Trchová + Martin Kyšperský – Nové otazníky
Michal Horák + Gentlemen Singers – Ponožky
Lenka Lichtenberg – Koleda, koleda
Dorota Nvotová – Rómske Vianoce
Eva a Vladimír Mišíkovi & E-Mauzy – Advent
Micah P. Hinson – Please Daddy, Don’t Get Drunk This Christmas
Slniečko – Čo robá na Vánoce
Lucrezia Borgia – Na Golgotě, starým plotě
Igor Orozovič – Vániční píseň
Radůza – Jahody pro Pannu Marii
Robert Musialek + Šatna 3-17 – Křupy křup
Blondýna – Boží narozky
Loutky v nemocnici – Dinosauří koleda