Slyšte, lidé! – Písně pro Ukrajinu

Pořad v souvislostech
Písně pro Ukrajinu
Budeme vysílat
Krajiny zvuku 2025
Novinky českých písničkářů a písničkářek 2025
Novinky českých písničkářů a písničkářek 2025
Vysílali jsme
Krajiny zvuku 2025
Sólo pro kytaru 2025
Sólo pro kytaru 2025
Audioarchiv
U příležitosti třetího výročí vpádu vojsk Ruské federace na Ukrajinu jsme připravili pořad s písněmi, které na tento akt agrese reagují. Největší vojenský konflikt v Evropě od konce druhé světové války inspiroval české a slovenské autory různých generací – od Vladimíra Merty a Jaroslava Hutky přes Jiřího Smrže, Ravena, Petra Janků nebo Števa Šanty až po mladé autory jako Martin Čmelík. Čeští a slovenští písničkáři zpívají o válce s ironií, hněvem, nadsázkou, strachem i s řadou otázek. Premiéra v sobotu 22. února 2025.
Popradský písničkář Števo Šanta už v roce 2022 nahrál s učiteli popradských základních uměleckých škol a s folkloristy z Ľudové hudby Vagonár píseň Kúpil som si tričko s nápisom Ukrajina. Díky akustickým nástrojům, jako jsou housle, akordeon, metalofon a kontrabas, dostala skladba jemně folklorní nádech. Skladba vznikla spontánně poté, co si Števo koupil tričko s nápisem „You Ukraine“. Když mu ho kurýr doručil, přišel prý první verš a postupně přibyly další. V písni Šanta zhmotnil své pocity z ruského útoku na Ukrajinu.
Český písničkář Jaroslav Hutka se domnívá, že se Rusko nezměnilo a pod vedením Vladimira Putina nemá šanci na demokracii. Podle něj je klíčové, aby Západ nadále podporoval Ukrajinu dodávkami zbraní. Hutka připomíná, že Putin se na začátku svého vládnutí nejevil jako současný diktátor. Přirovnává ho ke starověkým císařům, kteří čím déle byli u moci, tím více se odtrhávali od reality a obklopovali se pochlebníky. Hutka vidí také podobnost mezi okupací Československa v roce 1968 a ruskou invazí na Ukrajinu. Podle něj je Rusko stále stejnou zemí, jejíž velikost způsobuje její izolaci a udržuje ji v zajetí vlastního režimu. V roce 2022 složil Jaroslav Hutka píseň Ukrajina.
Pavel Helan je vítězem celostátní soutěže písničkářů na festivalu Zahrada, publikum si získal také díky televizní soutěži Česko Slovensko má talent a později se stal oblíbenou hvězdou křesťanských hudebních festivalů. Jeho nejnovějším počinem je pětipísňové EP Ještě chvíli, které natočil společně s česko-ukrajinským pěveckým sborem Sonjašnyk. Zatímco tato kolekce obsahuje především převzaté skladby, Pavel Helan – jak řekl loni v rozhovoru pro naše rádio – by rád napsal víc autorských písní s ukrajinskou tematikou. Skupina Sonjašnyk pořádá charitativní koncerty na podporu Ukrajiny a za dva roky vybrala zhruba dva miliony korun, které byly použity především na zdravotnické vybavení pro Ukrajinu. Ve sboru zpívají ukrajinské ženy, které uprchly před válkou a momentálně žijí v Litomyšli.
Raven je skladatel, textař a zpěvák, který se pohybuje na pomezí rocku a písničkářství. Na svém kontě má přes deset sólových alb a jeho tvorba zahrnuje nejen autorskou hudbu, ale i scénickou hudbu pro divadlo a hudební doprovod k desítkám audioknih. Na válku na Ukrajině zareagoval v roce 2022 písní Rande na hranici o tom, co mohou za války na Ukrajině prožívat manželé po třicítce.
Písničkář Jakub Čermák alias Cermaque se na svém albu Všechno nejlepší zabývá různými podobami lásky, přičemž do jeho tvorby výrazně zasáhla i válka na Ukrajině. Eskalující konflikt v Evropě se odrazil v jeho textech i atmosféře písní. Láska zde není jen romantická, ale také jako síla propojující lidi v turbulentní době. Válka se promítla do textů hned dvou prvních písní na albu – Dněpr a Pelmeně.
Vojna a mír je název alba, které v roce Putinova útoku na Ukrajinu vydal písničkář Jiří Smrž. Ten nenabízí jasné odpovědi, ale nutí k zamyšlení. Hudba, která rozhodně není prvoplánová, pomáhá umocnit význam Smržových veršů. Album obsahuje píseň Uniformy bez označení, která se k událostem na Ukrajině váže, ale reflektuje dění ještě před invazí v únoru 2022. Ani zde ovšem Jiří Smrž nekomentuje dějinné události přímo, ale vytváří posluchači prostor pro jeho vlastní interpretaci.
V roce 2022 vydala po 12 letech nové album písničkářka Eva Henychová. Nazvala je Nevzdávej se a nahrála je pouze sama s kytarou. Eva zazářila na samém začátku 90. let, kdy v 16 letech vyhrála Portu. Následovalo studium na Konzervatoři Jaroslava Ježka a časté koncertování, které z někdejší dětské hvězdičky z televizního seriálu My holky z městečka udělala načas hvězdu folkových pódií. V poslední době o Evě není slyšet tak často, ale určitě neuděláte chybu, když si vyhledáte data jejích koncertů a zajdete si ji poslechnout. Z jejího nejnovějšího alba rozhodně stojí za pozornost mimo jiné píseň Až uzrají hrušně s veršem „Probudí se oslavená Ukrajina…“
Podporu statečným Ukrajincům bránícím svou zemi proti ruské agresi vyjadřuje písničkář Jan Jícha ve své písni Hryhorij. Píseň, ve které zdůrazňuje nutnost pomoci Ukrajině, napsal pouhý týden po ruské invazi jako emocionální odpověď na hrůzy války. Veřejnou premiéru měla píseň v březnu 2022.
V létě 2022 na válku na Ukrajině zareagoval také trampský písničkář Vojta Kiďák Tomáško. Říká: „Nikdy jsem nevěřil, že napíšu tuhle píseň. Ale člověk nemůže mlčet, když vidí tolik zla, tolik bolesti, tolik násilí a krutosti. A tak jsem jen napsal, co mě trápí a co ještě stále nechápu.“ Píseň se jmenuje Má jméno naděje.
V březnu 2022, pouhé dva týdny po Putinově invazi na Ukrajinu, vystoupil v našem Koncertním studiu písničkář, který si říká Láska. V premiéře u nás zahrál píseň Ani jako kluk, která je otevřenou reakcí na ruskou agresi vůči Ukrajině. Vyjadřuje postoj nesmiřitelného odporu vůči násilí a nespravedlnosti, a to jak v osobní rovině, tak z globálního pohledu. Refrén zdůrazňuje, že historie se bohužel opakuje a vždy se najde někdo, kdo rozpoutá válku.
V roce 2022 vydal slovenský písničkář Peter Janků album Memento, inspirované válkou na Ukrajině. Kolekci patnácti písní vnímá jako svůj osobní deník, kterým se na konflikt ve východní Evropě dívá z různých úhlů a z různých stran.
V roce 2024 se po delší době přihlásil hned se dvěma novými alby písničkář, publicista a vystudovaný architekt Vladimír Merta. My se zastavíme u toho prvního, nazvaného Nejisté jistoty – České sny. Merta ve svých písních často přemítá nad historickými souvislostmi a nad tím, jak se mění vnímání různých postav a událostí. Odkazuje například na Karla Kryla a současné proměny veřejného mínění o minulých i současných osobnostech. Texty písní pak odrážejí Mertův postoj, že není možné stát stranou a mlčet k dění kolem sebe. My si poslechneme Píseň brance. Ta vypráví příběh vězně, který se rozhodne bojovat za Rusko proti své rodné Ukrajině. Merta se v textu zamýšlí i nad tím, jaké důsledky budou mít dnešní činy v budoucnosti.
Mladý písničkář Martin Čmelík na své album Krasosmutky zařadil píseň Zacheus v Buči. V rozhovoru s Dušanem Trličíkem pro časopis Folktime o ní říká: „Člověk nedokáže vidět pravdivý obraz války na takovou dálku. My tam nejsme. Ale určitě je možnost, jak pomáhat lidem, kteří jsou postiženi válkou, snažit se hledat informace, snažit se srovnávat, i v tom chaosu, který přichází na internetu. Rozpoznat pravdivé informace je někdy těžké, ale myslím si, že je to o tom hledání a v neposlední řadě i o té pomoci. Nebát se vylézt z toho svého komfortu, protože člověku se tady žije dobře, ale možná je potřeba i něco obětovat, třeba kousek bytu. Určitě je spousta možností, jak slézt z toho pomyslného stromu…“
Na závěr pořadu poslechneme pardubickou folkovou skupinu Marien a její píseň Ó synku můj. Matka se v něm obává o svého syna, má zlé sny a cítí hrozbu blížícího se nebezpečí, které symbolizují černé mraky, bouře a hladové vrány. Syn se ji snaží uklidnit, že mraky pominou a slunce opět zazáří nad Ukrajinou.