Slyšte, lidé!: Hradišťanu k šedesátinám
Aktuální vydání pořadu Slyšte, lidé! jsme věnovali letošnímu 60. výročí od vzniku cimbálové muziky Hradišťan. Pořad, který jsme vysílali v sobotu 10. července, uslyšíte v repríze v úterý 13. července od 16.55 a najdete jej také v našem Audioarchivu. V pořadu zazní písně archivní i aktuální, lidové i umělé, největší hity i rarity.
Soubor Hradišťan vznikl v roce 1950 a dlouho působil pod vedením Jaroslava Staňka. Od roku 1978 je primášem a uměleckým vedoucím Jiří Pavlica, který skupinu posunul od klasického souboru písní a tanců k formátu moderní kapely, která spolupracuje s jazzovými muzikanty, dětskými sbory, symfonickými orchestry nebo třeba s hudebníky z Japonska, Jižní Afriky nebo Altaje. V současné době se tvorba Hradišťanu rozvíjí v několika liniích – mapuje a připomíná významné historické události, ať už je to téma napoleonských válek, Velké Moravy nebo třeba tradice moravského venkova v lidových písních ze sbírek Františka Sušila nebo Františka Bartoše, případně janáčkovský odkaz. Souběžně s tím soubor dál hraje písně z jednotlivých moravských regionů, ale současně s oblibou fúzuje s jinými žánry jinými muzikanty. A mistr je Jiří Pavlica především na mimořádné tematické projekty. Patří mezi ně nejen pásmo O slunovratu nebo suita Chvění, ale i úplně nový koncertní program Třikrát je člověk.
Pavlica je také autorem velkolepého Oratoria smíru, v roce 1994 natočil album s jazzovým klavíristou Emilem Viklickým a s cimbalistkou Zuzanou Lapčíkovou, ke společnému projektu se sešel s japonským muzikantem Yas-kazem. Hradišťanu vyšlo společné koncertní album s polskou skupinou Muzykanci, dodnes je ceněná společná deska s folkrockovým AG Flekem. Vedle úprav lidových písní skládá Jiří Pavlica vlastní hudbu. V případě textů sahá často k lidové poezii nebo k biblickým pasážím, případně zhudebňuje básně – pásmo O slunovratu stojí na lidové poezii a především na verších Jana Skácela, pro album Mys Dobré naděje napsal několik velmi pěkných textů Jiří moravský Brabec
Jiří Pavlica, který byl mimochodem krátce členem Javorů Petra Ulrycha, nemá v souvislosti s Hradišťanem příliš rád označení folklór. „Říkám radši lidová hudba nebo hudba vycházející z tradice,“ tvrdí a dodává: „V mém případě byl odklon od folklóru v tom, že mě přestala zajímat konzumní část tohoto žánru, tedy jakýsi střední folklórní proud, který byl upřednostněn někdejším režimem.“