Sarah & The Adams: My Place (recenze CD)

Debutové album skupiny Sarah & The Adams považuji za jeden z nejpříjemnějších objevů na české scéně za rok 2011. Je to vlastně úplně obyčejná písničková deska nazpívaná v angličtině, zpěvačka místy připomíná Sheryl Crow nebo Norah Jones, doprovodná kapela se nesnaží nadchnout neslýchanými sóly. Ale všechno je tak čisté, zdravě umírněné, pohodové, že se člověk až diví, jak něco takového mohlo vzniknout v zemi, kde se nůžky mezi nesnesitelnou komercí a progresivní alternativou rozevírají do čím dál propastnější šíře.

Sarah se narodila jako Šárka Adámková a zkušenosti sbírala – už jako Sarah Adams – v barech a klubech ve Skandinávii. Sama si skládá písně s anglickými texty, zpívá, doprovází se na piano. My Place však není (čistě) písničkářské album. S některými skladbami autorsky a především muzikantsky vypomohl kytarista Michal Gregor, který tvoří základ doprovodné kapely spolu s osvědčenou rytmickou dvojicí Dano Šoltis (bicí) a Rasťo Uhrík (kontrabas). Členové svobodomyslného Vertiga zde ukázněně respektují tvar písně a jedním z mála „úletů v mezích žánru“ je Uhríkova výrazná – a přitom jednoduchá – basová figura v písni Breaking Free. Od začátku až do konce alba je však slyšet, že pánové si písňovou formu náramně užívají. Dalším členem skupiny je Josef Štěpánek, který střídá pedal steel, rezofonickou kytaru a banjo, a posouvá tak aranže směrem ke country, respektive k hudbě, o které Sheryl Crow na začátku jednoho ze svých největších hitů říká: „Tohle není country!“

Amerických inspirací na albu najdeme mnohem více, například dixielandové vstupy banja a trombonu (Jan Jirucha) v písni Not The Same, která je ovšem rytmicky laděna do reggae. Jemné náznaky blues postřehneme v I’m Losing You. A americky – tedy jako od dobré zaoceánské folkrockové písničkářky – zní i jedna z mála elektrických písní Crazy s hammondkami (Jan Kořínek).

Šárka Adámková má velmi příjemný hlas (ve spojení s pianem coby hlavím harmonickým nástrojem vzdáleně připomíná Markétu Irglovou), který by utáhl i plochu celého alba. David Shaffer, který s ní nazpíval čtyři duety, zní všedněji a jeho civilní projev vynikne především ve spojení s výraznější melodií (Under Your Peel).

Důkazem toho, že vydávat CD má stále smysl, je booklet alba. Ten se totiž povedl dokonale – od originálního fontu písma, vkusných ornamentů, oku lahodící kombinace hnědé s okrovou a až po kombinace koncertních momentek s fotografiemi sice stylizovanými, ale nikoli překombinovanými. Úplně skvělá je iluze obývacího salónu na venkovní dlažbě (čehož si napoprvé možná nevšimnete), s krásným starým oranžovým telefonem a s otlučeným pianem s podloženou nohou. Kombinace hravosti a zdravého konzervatismu sálá nejen z těchto snímků, ale i z jednotlivých písní alba. Alba příjemného právě proto, že si na první poslech na nic nehraje a že jemné finesy objevíte až při troše soustředění.

Rok vydání: 2011
Vydavatel: Absolute Music
Žánr: jazz-folk
Celkový čas: 49:44

(Článek vznikl pro časopis Crossroads)