Navzájem: Halala balala

Přemek Haas, kapelník skupiny Navzájem, je mužem mnoha aktivit. Píše pro jiné interprety (Pavlína Jíšová, Nezmaři, Prsten), doprovází jiné interprety (Slepá kolej, Grasscocktail, Caine), v jeho studiu vznikla řada zajímavých nahrávek jiných interpretů. Po roce 1999, kdy jeho domovská skupina ukončila činnost, se tedy rozhodně nenudil. Naštěstí však u vedlejších aktivit nezůstalo a nedávno se Navzájem vrátili na scénu. Sestavu nově doplnili dva bývalí členové Grasscocktailu Irena Motlíková (zpěv) a Radim Huml (banjo), jistotou zůstává vedle multiinstrumentalisty Přemka jeho žena Vlaďka Haasová (akordeon, klávesy, zpěv), na kytary hraje Jirka Seifert a na basu Dan Zita.

Na tvorbě Přemka Haase jsem vždy obdivoval jakousi nenucenou civilnost, kombinovanou se silnými a snadno zapamatovatelnými melodiemi. Netuším, jak lehce či těžce kapelník Navzájem skládá. Z jeho písní však mám pocit, že vnikají samy a že musí jít o naprosto přirozený proces. Přemkův zpěv na mne působí konejšivým, uklidňujícím dojmem - přesně takto si představuji dobrý folkový zpěv (interpret nemusí vynikat ve výškách nebo v držení tónu, ale musí znít přesvědčivě). Zajímavé je srovnání kapelníkova projevu s novou (a nyní hlavní) zpěvačkou Navzájem Irenou Motlíkovou. Její pronikavý hlas tvoří ráznější protiklad k vyprávěcímu Přemkovu výrazu a nejpřesvědčivěji vyznívá v rychlejších polohách (Černej pes, Po řece pluje). Zcela ve svém živlu je Irena v "irské" Krajkářce a k nejsilnějším momentům alba patří dvojhlasy obou hlavních sólistů (Po řece pluje). (Na minulých deskách Navzájem se Přemek Haas podobně skvěle doplňoval s Míšou Nováčkovou.) Vysoko položený hlas Vlaďky Haasové (sóla zpívá ve dvou písních) vnímám pouze jako ozvláštnění - podobně jako tomu byla například na albu Kolumbus č. 40644 v případě písně Sluníčko svítí).

Vedle civilního zpěvu a silných melodií je poznávacím znakem Navzájem souzvuk akordeonu, banja a elektrické kytary. Banjista Radim Huml výborně zvládá i rockovější polohy (Flám), zatímco díky Vlaďčinu akordeonu mám chuť říkat některým písním Navzájem "uhlazený šraml" (Po řece pluje). Oba nástroje si však vychutnávají i klidnější polohy - poslechněte si třeba začátek písně Noc má závoj.

V neposlední řadě pak k Navzájem patří chytré epické texty. Nejde v nich možná o mistrné básnické obraty, ale příběhy mají hlavu a patu a ladí s melodií i se způsobem interpretace. Ze všech textů nového alba mě nejvíce oslovil titulní Halala balala, jakási nadčasová koleda v náznaku, ve které se naděje střídá s obavami a nejistotou: "Možná až vítr zavoní / šafránem nebo šalvějí / u dveří posel zazvoní / já budu čekat, Ondřeji!" Ve světě Navzájem se potkáte s dráteníkem v placatý čepici, s krajkářkou chudou jak kostelní myš, s obchodníkem s deštěm i s drsným chlapem Joe Kellym. Je to svět panoptikální, pestrý, trochu vyfantazírovaný, avšak díky vhodné interpretaci svět důvěryhodný. Vítejte v něm!