Náměšťfest 2008
Festival křesťanské kultury Náměšťfest se uskutečnil 20.-21.června v kostele a na farní zahradě v Náměšti nad Oslavou. Přijměte pozvánku ke krátké reportáži z festivalu a k prohlídce fotogalerie.
Dvoudenní festival křesťanské kultury Náměšťfest proběhl 20. - 21. června v malebné Náměšti nad Oslavou u příležitosti farní pouti k poctě sv. Jana Křtitele.
Svatý Jan Křtitel prožíval velkou část života v Judské poušti a počasí, které pořadatelé připravili odpovídalo počasí na poušti. Teplo a horko nenarušily ani občasné mraky, a tak se velká část programu mohla uskutečnit na farní zahradě.
Jedinou vyjímkou bylo páteční vystoupení souboru Musica animata z Třebíče, která má v repertoáru klasickou hudbu minulých století, a to buď s doprovodem velice komorního orchestru a nebo ve formě téměř šedesátičlenného sboru. Musica animata odcházela z kostela vyprovázená mohutnými ovacemi, které určitě nejvíc patřily hybné duši celého souboru Karlu Tomkovi.
Ranní festival otevřel dětský soubor z Náměště Plamínky několika známými písněmi z Hosany a pohybovkami rozpohyboval auditorium.
Po Plamíncích nastoupil na pódium třebíčský písničkář a student geografie Ondřej Herzán. Písničky zajímavé, místy až osobní s naléhavým sdělením. V jedné z písní se Ondřej nechal inspirovat i geografií, kterou studuje, byla to píseň albánská a sám si dodnes myslím, že je to první albánská píseň, kterou jsem kdy slyšel.
Písničkáře Ondru poté vystřídala Nalomená třtina. Skupina z Kolínska souzvukem dvou dominantních elektrických kytar a bicích rozproudila posluchače jásavými a radostnými chválami ve stylu worship&praise. Několikrát se jí podařilo přesvědsčit diváky k tomu, aby zpívali písně, které slyší poprvé v životě. Nalomená třtina, přestože podle názvu by se mělo jednat o skupinu na konci sil, se ukázala jako skupina plná energie a odvahou předávat, nebo spíš podporovat, víru i u svých posluchačům. velký dík také patří Nalomené třtině za ozvučení celé akce.
Podle mého názoru asi vrcholem festivalu bylo vystoupení krnovsko-bruntálské skupiny Angles, která nedávno vydala CD. Rockový zvuk kapely, čisté vokály a dobře šlapající rytmika, to vše přispělo k zajímavým 45 minutám. Skupina v čele s kapelníkem Pavlem Malíkem hrála především písničky z nového CD Odkud jdeš a kam.....
Místní schola Ja.S., neboli Janovo Společenství, si vystačila bez aparatury. V některých případech i bez nástrojů. Od písní z Taize přes některé Hosanovky se skupina dopracovala i k židovské písni s rozverným akordeonem. A protože členem Ja.Su je i Jaroslav Hrubý, organizátor celé akce, je ideální příležitost pochválit a ocenit organizaci celého festivalu. Takže oceňuji!
Skupina Poločas složená převážně z lidí, jejichž příjmení je Nečas/Nečasová, hrála písničky tragicky zesnulého Petra Pololáníka. Je to dáno tím, že lídr kapely a baskytarista Petr Nečas hrával s Petrem Pololáníkem v jedné skupině. Petrovy písničky mají hloubku, hudební nápady i originální rýmy a aranžmá skupiny Poločas jim moc slušelo. Určitě další z vrcholů festivalu.
Po poločase a daleko před soumrakem nastoupilo uskupené Soumrak. Jelikož jsem sám členem této skupiny, tak nedokážu objektivně zhodnotit, jaký byl výsledný dojem v hledišti. Zněly písně inspirované Biblí, ale posluchači možná byli překvapeni i z toho, co všechno v Knize knih mezi řádky je.
Po Soumraku a přesto za světla nastoupil na scénu sbor Vysočina z Moravských Budějovic a ze Želetavy, ovšem celá želetavská část chyběla. Vokální asi dvacetičlenný sbor zpíval některé národní písně (úspěch měla třeba Dole u včelína), ale hlavně známé i mně úplně neznámé spirituály.
Další písničkář Petr Žamberský, také z Třebíče, představil svoje písničky s výraznou melodickou linkou.
A přad dne se chýlil ke konci. Rosa z Rokytnice nad Rokytnou se prezentovala jako asi dvacetičlenný sbor s doprovodem dospělých muzikantů. Taková Arka Noego po Vysočinsku. Rosa hrála opět především písně z Hosany.
A s podobným repertoárem zakončila hlavní hudební část dne Scholička O.K. (čti Ou kej) z Šitbořic na Břeclavsku. Kromě osvědčených a známých písní také ovšem zanotovala písně vlastní, nebo píseň Proměnění z oranžové Hosany.
S autorským čtením navštívil Náměšťfest duchovní Jan Schwarz, který posluchače seznamoval s knižním vydáním svých fejetonů. Úplný závěr patřil taneční složce Soumraku posílené zpěvákem Tomášem Lerchem, bubeníkem Milošem z Nalomené třtiny a kytaristou Ondrou z Poločasu a jejich písničkám k tanci i k poslechu. Takový napůl jam session trval asi do půl jedenácté, kdy byl dán pokyn k odchodu.
Myslím si, že Náměšťfest se povedl, vystupující iodvedli výborné výkony a třeba příští rok navštíví festival, který se konal i za podpory Radia Proglas, více diváků.Zaslouží si to.
A co Vy? Navštívili jste tento festival? Diskutujte pod článkem!