My3.avi: Smutná euforie (recenze)

Tři roky po debutovém albu Veselá malancholia (2007) natočila pražská skupina My3.avi, vítěz Zahrady 2008, druhé CD Smutná euforie. Jestliže máte tuto kapelu spojenou především se swingovým hitem V kůži Oldřicha Nového nebo s rozvernou Rozjedem se autem po polích, budete možná překvapeni. S výjimkou bonusové písně Za vodou se Smutná euforie skládá z vážných, bohatě aranžovaných folkrockových písní, spíše posmutnělých než euforických. Ovšem i ze smutné, ale skvěle zahrané hudby se posluchač může do euforické nálady dostat.

Jako folkrock hudbu My3.avi označuji spíše ze setrvačnosti – kapelu znám z folkových festivalů, jako folk jsem zvyklý vnímat hudbu, ve které jde ve velké míře o texty. Folk My3.avi má svou náladou a košatostí aranží blízko třeba k Bratrům Ebenovým nebo k nejslavnějšímu období skupiny Buty. Ovšem tak jako by řada z nás o Butách nemluvila jako o folk(rock)u, mohli bychom i Smutnou euforii označit za velmi kvalitní popové album. Jenže když slovo pop má v našich krajích tak pejorativní nádech…

Dost pokusů o škatulkování. My3.avi prostě hrají melodické písně s nápaditými texty. Na druhém albu sice nenajdeme tolik snadno zapamatovatelných hitů jako na debutu (druhý Juppiter nebo Margo opravdu hledám marně), avšak tento nedostatek muzikanti vyvažují kompaktností alba, které nemá vyloženě slabé místo.

Ke kladům patří příjemný hlas Honzy Špalka, solidní rytmika a příjemná sóla melodických nástrojů – houslí (Klárka Housková) a trubky (Jirka Horecký). Texty, jen zřídka kostrbaté („Jásám tu já sám se svým snem / věrným psem mi přítelem“ – Duševní vodováha), chválím za originální obraty a pointy („A bude ze mne hlídač denní“ – Noční hlídač). Jen velmi vadou na kráse, způsobenou intimní náladou alba (nadpoloviční většina písní se nese v pomalém tempu), je absence snadno zapamatovatelných sloganů. Po prvním poslechu tak většina písní splývá. Za dva největší hity alba považuji Mezi vámi a Za 5 minut 12, obě s metaforickými až metafyzickými texty, a v těsném závěsu za nimi by následovalo Rádio Vesmír.

Smutně euforické album končí písní č. 12, nazvanou PoZhasnutí. Bonus Za vodou je experiment s dusavou elektronickou hudbou, funky rytmem a s minimem textu. Takto by mohlo znít taneční remixové album, kdyby je My3.avi chtěli natočit. Doklad, že s folkem tu u nich nebude tak horké. Jenže i když se i tento bonusový remix dá poslouchat a rozhodně není nezajímavý, dostává mě do většího varu hloubka zdánlivě posmutnělých a melancholických skladeb ústřední části alba. Poslechněte si se zavřenýma očima, jak graduje píseň Za 5 minut 12 nebo jak zajímavě hrají bicí ve 4 stěnách pokoje. To je euforie!

Rok vydání: 2010
Vydavatel: My3.avi/Championship Records
Žánr: folkrock
Celkový čas: 50:46