Mezzanin: Pavilon č. 2 (recenze)

Deska Mezzaninu, dnes pozapomenuté folkové skupiny Jaroslava Jeronýma Neduhy, měla vyjít u Jiřího Pallase v exilovém vydavatelství Šafrán 78. Nestalo se tak a původní pásek se dokonce nadlouho ztratil. Až po třiceti letech jej Robin Hájek, který záznam kdysi pořídil, objevil. Nalezená archiválie se hodila do krámu vydavatelství Galén, které se starým a přitom stále aktuálním nahrávkám české písničkářské scény věnuje s obdivuhodnou péčí. Nahrávka se dočkala remasteringu ve studiu Sono a ozdobil ji graficky i faktograficky skvěle vypravený booklet. V něm se dozvíte vše podstatné o skupině, která se potýkala s nepřízní normalizačního režimu, ale například v Polsku vystoupila s obrovským úspěchem. Sám Neduha pak hudbu své kapely hodnotí slovy „Je to melancholické, smutné, ale tak to bylo“.

Album Mezzaninu vzniklo na faře v Luštěnicích dva roky před Neduhovou emigrací, v únoru 1981. Jakkoli bychom na něm – slyšeno dnešníma zhýčkanýma ušima – našli mouchy v podobně interpretačních nedokonalostí, síla sdělení i touha dělat folk zajímavě z něj přímo prýští. Pokud považujeme za podstatu folku autorskou výpověď, sílu slov vykřičenou tak, že jí sluší i zdánlivě jednoduchý doprovod čistě akustických nástrojů, Mezzanin tuto definici naplňuje. Sestavu tvořili dva zpívající kytaristé (Neduha a Karel Kryštof Navrátil), hráč na rytmické nástroje (Tomáš Kuča) a dva hráči na nástroje melodické – housle (Jiří Šmejkal) a flétnu (Vlastislav „Wasil“ Šnajdr). V textech Mezzaninu nechybí milostná tematika (Vejdeš se mi…) nebo zdánlivě banální moudra o obyčejných věcech (Malá žlutá kytka), avšak vším prostupují duchovní témata: umělý spirituál Send To The Lord, nenucené moudro Je láska z darů Božích nebo modlitba Víra, naděje a láska. Blues pavilonu č. 2 sice pojednává „o blázinci“, ale „schody do nebe“ v první sloce lze vnímat nejen jako předznamenání rockové historie (text pochází už z roku 1966), ale i jako paralelu s Ježíšem, který měl tělo pomlácené stejně jako hrdina písně.

Mezzanin nebyla kapela zcela nezaměnitelná, melodiemi nebo náladou připomene například Hutku nebo Janotu. Pro její ryzí projev, upřímnost Neduhových textů, kombinaci duchovních a zcela světských témat a třeba i pro schopnost – v rámci žánru – napsat hit (Z nouze ctnost) však stojí za to se zaposlouchat do jejích třicet let starých nahrávek.

Vydavatel: Galén
Rok vydání: 2012
Žánr: folk
Celkový čas: 49:13

(Článek vznikl pro časopis UNI)