Lucie Redlová: První poslední (recenze CD)

Lucii Redlovou známe jako výraznou zpěvačku valašskomeziříčské skupiny Docuku, na jejímž druhém albu se poprvé představila i jako autorka (Otevřte sa, mraky). Vedle toho však pravidelně koncertuje i jako sólová písničkářka; sám jsem ji takto viděl a slyšel na začátku roku 2007, kdy v Brně předskakovala skupině Akustik Rauš. V roce 2004 se dvě její autorské skladby (Samičí blues, Před usnutím) objevily na kompilaci Valmez 04, o dva roky později hostovala coby vokalistka na Andělem ověnčeném debutu Žambochů.

Řečeno s trochou nadsázky, Lucie Redlová se na svém debutovém albu vydala cestou své krajanky Markéty Irglové. Také se totiž rozhodla pro spolupráci se zkušenými irskými muzikanty. Producentem CD První poslední byl Steve Wall, kapelník rockové skupiny The Walls, kterou ze zeleného ostrova do ValMezu opakovaně pozval tamní hybatel kulturního dění Karel Prokeš. Redlová, která se s The Walls seznámila samozřejmě na Valašském špalíčku, se rozhodla svěřit Irům velkou část práce na svém debutu. A tak Wall se svými spoluhráči doma v Dublinu nahráli podstatnou část desky: kytary, baskytary, perkuse i bicí. Zbytek, tedy především zpěv plus některé hostující nástroje včetně výborného basklarinetu Petra Valáška, vznikal ve vyhlášeném studiu Sono v Unhošti. Mix měl na starosti Milan Cimfe, mastering Ondřej Ježek (studio Jámor), tedy co jméno, to záruka kvality. Téměř by se dalo říct, že s takovým zázemím se nedá udělat špatná deska. První poslední opravdu špatná deska není. Jenže dobrý zvuk a zajímaví hosté ještě nezaručí výtečnou nahrávku.

Lucie si sama napsala všechny melodie, zatímco texty pocházejí od jejích přátel: od dlouholeté kamarádky Radky Bzonkové (8 písní) a od Kuby Horáka ze skupiny Zhasni, se kterým se Redlová seznámila díky Textové dílně Slávka Janouška (4 písně, jedna s přispěním Lady Hiclové). Jestliže Radčiny texty jsou spíše pocitové, v dobrém slova smyslu „holčičí“ (což neznamená, že by rezignovaly na závažnější témata), Jakub je na první poslech konkrétnější. Po druhém poslechu si však uvědomíte, že hranice mezi oběma autory je rozostřená a že i Kubovy mužské texty Lucii do úst sednou.

Album nepřináší příliš mnoho originálních témat či zpracování. Přesto si některé písně zaslouží zmínku: titulní Podzim první, poslední o vztahu mladé dívky a zralého muže, Balkánská o dovolené na Jadranu (s použitím částí textu v chorvatštině), zdravě feministické Samičí blues nebo metaforická Jarní řeka. Za nejzajímavější považuji píseň Beowulf, ve které se zvoleným tématem („Já totiž našla knížku Beowulf / A já v ní našla starogermánského bojce“) ladí použité knižní výrazy („nalézt klid“) a naopak kontrastuje použití hovorových prvků (např. jakoby textařsky nemotorné opakování slova „našla“ ve zmíněných dvou verších).

Z celého alba se právě v Beowulfovi Redlová nejvíc projevuje jako interpretka širokých výrazových schopností: vypráví, ironizuje sama sebe („kamarádi mají mě myslím rádi“), zpívá ledabyle i důsledně, bluesově i takřka hiphopově. Bohužel toto je jedno z mála míst alba, kde se zpěvačka dynamikou a barvou hlasu přiblíží ke svým vrcholným výkonům z Docuku. Ve většině ostatních písní zůstává jako při zemi, jako by se bála vyčnívat nad poctivě zahraným doprovodem (který mimochodem pravidelně šlape, plní svou roli, ale neoslňuje). Ve výsledku se Luciin alt sice poslouchá docela příjemně, avšak ke křeslu vás nepřiková. Jako by hledala ten správný výraz, avšak nenacházela. Na přesvědčivosti Luciinu pěveckému výkonu bohužel nepřidají výrazné moravismy ([vočích] nebo [jaga ským] místo [jak a s kým]) nebo hyperkorektní výslovnost pomocného slova „jsem“ ([viděla jsem] místo [sem]).

První poslední rozhodně není špatný start. Album je nejen výborně natočené, ale po všech stránkách poctivě vyprodukované (včetně vkusného obalu). Přesto se nemohu zbavit pocitu, že s takovou armádou dobrých spolupracovníků by se příště dalo dospět k ještě výraznějšímu výsledku. Lucie má však kariéru teprve před sebou a její první deska určitě není poslední.

Vydavatel: Negativ
Rok vydání: 2009
Žánr: folk
Celkový čas: 34:57

(Článek vznikl pro časopis Folk & country)