Jiří Schmitzer: Sbírka kiksů (recenze CD)

„Vona totiž po mně jedna firma chce desku. A já žádný nový věci nemám. Takže jsem řek, že jim desku nahraju, ale že bude blbá. To znamená, že jsem si připravil, teda respektive nepřipravil repertoár a budu hrát zásadně věci, který prostě neumím. Můžu semtam zahrát něco, co dohraju. To se může přihodit.“ Jinak než doslovným citátem z prvního tracku nového koncertního alba Jiřího Schmitzera jsem recenzi zahájit nemohl. Těch pár vět totiž shrnuje vše, co na albu, příznačně nazvaném Sbírka kiksů, najdete. Jedná se o sbírku buď pro nadšené mistrovy obdivovatele nebo pro otrlé. Pokud jste Schmitzerovu humoru nepřišli na chuť na „seriózních“ deskách typu Šílence nebo Boudy, nezkoušejte se do živého záznamu z pražské Balbínky ponořit. Mohlo by se to podepsat na vašem zdraví…

Jestliže je vám však Schmitzerův humor blízký podobně jako mně, vítejte. Mnoho nové muziky na albu nenajdete. Většinu písní budete znát z předchozích desek (Kaluž, Hana, Japonec, Loutka, Víla). Zde však autor předvádí takové alternativní verze, že před nimi nejalternativnější alternativa bledne. V písni Kde je louka, je blízko les Schmitzer například zapomene text, a tak druhou sloku dovypráví. Obsah veršů shrnuje i jinde („Jako že pes běží přes most a v hubě že si drží maso…“). Nepovedené sólo komentuje nádherným „nepovedlo séééééé“. Jinde opakuje slova, hledá správný tón, nemůže se dopočítat dob v taktu, končí naněkolikrát. A pokud náhodou některá píseň bez větších závad dospěje ke svému závěru, písničkář ji shodí slovy: „To tam nebude, to jsem dohrál.“

Mezi skladbami Schmitzer častuje publikum hláškami jako „Doporučuju vám spíš pít než poslouchat“, „Tak uznejte, nositel dvou Lvů vydá cédéčko… A pak se ozve todle“ nebo „Teď to bude horší, to jsem nehrál ještě dýl“. Mne osobně nejvíc pobavily momenty, kdy se Schmitzer odvolává na své kolegy: „Eben říkal, že nemám hrát po sobě dvě věci, který jsou ve stejný tónině. Ale… Tak za prvý – ať si todle dělá von, a za druhý – dyť já sem nic ještě nezahrál.“ Nebo: „Tím já se dostanu do dalšího taktu, ale tam už bych měl na první dobu začít zpívat. A to nejde. Teda jeden takovej hudebník vzdělanej mně řek, že to nejde. Když jsem to nevěděl, tak to dycky šlo.“

Vtipné průpovídky, které v mnoha případech baví i opakovaně, však nejsou jediným kladem Schmitzerova alba. Záznam z Balbínky totiž překvapivě přináší i vážná poselství. Jednak v písních samotných, protože pod šaškovským obalem se v řadě momentů skrývá seriózní jádro. Jde například o úvodní hit Kaluž, o Loutku nebo Malířem stává se. Je sice pravda, že na tomto albu jsou vážné písně v menšině, ale neabsentují.

Druhé poselství desky se váže k vydavatelským firmám a ke smlouvám, které nutí umělce vydal x alb za y let. Méně plodní autoři pak musí vydávat výběry hitů, koncertní záznamy, koncertní výběry hitů, sbírky rarit, vánoční desky nebo dosud nevydané demonahrávky. Proč tedy ne sbírku kiksů? To je přece dokonalá parodie na mašinérii šoubyznysu.

A konečně za třetí: Při poslechu tohoto „nepovedeného“ alba si můžeme uvědomit, k jak šťastnému spojení herce a autora v osobě Jiřího Schmitzera došlo. Je to tak přesvědčivě zahrané, nebo je ten písničkář opravdu tak blbý? táže se posluchač. Schmitzer coby provokatér může někomu připomenout například Xaviera Baumaxu. Oproti jeho siláckému stylu však Schmitzer hraje naivu a hraje jej velmi dobře.

Navíc své snažení dokáže poutavě zdůvodnit v bookletu alba: „CD je koncipováno jako většinová množina nedostatků, která může být vnímána jako nepřijatelný patvar. Z hlediska historické zkušenosti se však domnívám, že tato koncepce nakonec převládne, neboť chyba podpořená kiksem prokáže svou schopnost posunout dějiny kupředu a není daleko doba, kdy všechna CD budou vydávána v tomto nebo obdobném provedení.“

Ostatním kapelám a písničkářům sbírky kiksů vydávat nedoporučuji. Opakovaný vtip už nebude mít takovou působivost a navíc Jiří Schmitzer je se svou dikcí nepřekonatelný. Od něj však tento druh humoru beru. Baví mě. Jen mě mrzí, že v rádiu toto CD moc použitelné nebude.

Rok vydání: 2008
Vydavatel: Sony BMG
Žánr: folk
Celkový čas: 56:28

(Článek vznikl pro časopis Folk & country.)