Hrozen: O vině
Hrozen je křesťanská folková skupina s trubkou. Působí ve Frýdku-Místku, kde také dvakrát ročně pořádá sympatický festiválek Svatý Jan Session. O vině je její druhé plnohodnotné album: hudebně a především aranžérsky vyzrálejší než předchozí V lisu. Pokud jde o texty, Hrozen se stále ještě hledá.
Vydavatel: Telepace Ostrava
Žánr: folk
Celkový čas: 42:39
Hrozen je křesťanská folková skupina s trubkou. Působí ve Frýdku-Místku, kde také dvakrát ročně pořádá sympatický festiválek Svatý Jan Session. O vině je její druhé plnohodnotné album: hudebně a především aranžérsky vyzrálejší než předchozí V lisu. Pokud jde o texty, Hrozen se stále ještě hledá.
Současná sestava Hroznu je šestičlenná. Po nedávném odchodu Madlenky Vijačkové ztratila kapela výraznou pěveckou oporu. Současná jediná zpěvačka Ludmila Rozkopalová, hlasem blízká například Evě Henychové, však zvládá svou roli se ctí. Místy by sólový zpěv mohl být plnější (Vesla, U mého otce), někde může vadit "severská" výslovnost (Obrazy), avšak větší výhrady nemám. Poměrně jistá je Ludmila ve sborech. Zpěv pánské části není nijak zvlášť výrazný, ale ani vyloženě nevadí.
V obsazení najdeme klasické folkové nástroje (kytary, housle, flétnu), ale také už zmíněnou trubku a saxofon. Především trumpeta Marka Schneidra posouvá zvuk Hroznu čím dál víc k jazzu, což je zřetelné ve svižné a hitové Je jasný i v klidnější Postní. Výraznější roli než dříve hraje také rytmika (3:NN, Kamarádka, U mého otce, dřívka v Po vítězství). V mezihrách vyniknou melodické nástroje (housle v Písni o nejbližší vině, saxofon ve 3:NN). Celkově je znát, že si kapela na aranžích dala záležet a že se snažila přizpůsobit náladu písně obsahu (markantní je například jakoby pohřební úvod Kamarádky a naznačení tlukotu srdce v závěru téže skladby).
Texty jsou nekompromisně křesťanské s pokusem vystihnout problémy věroučné i etické. Kapelník Mirek Přikryl, téměř výhradní autor, se snaží vyhnout prvoplánovosti, avšak místy do ní - vinou jisté upovídanosti - upadá. Zajímavě řešená protipotratová píseň Kamarádka například trpí zbytečným dovysvětlením "byl malý ještě nenarozený". Jinde autor bojuje s naskládáním slabik do not (kostrbaté "a přitoms boj vyhrál" v Investici) nebo nechtěně pozmění teologický termín v nesmyslné slovní spojení (v Je jasný se zpívá o "jednoho člověka synovi", což samozřejmě neodpovídá původnímu smyslu biblického "Syna člověka"). Posluchače také ruší občasné obrácené přízvuky ("A chudý" místo "a CHUdý" v Investici). Píseň Je jasný navíc trpí zběsilým tempem, jehož vinou zpěvák nestíhá zachovat délku "ý" v "že těžký je zbavit se vin".
Na druhou stranu musím pochválit některé obraty a obrazy. Líbí se mi Josefovy Vánoce, už zmíněná Kamarádka je velmi originální, pěkná jsou Vesla, psaná volným veršem. Nejlepší text celého alba má Píseň o nejbližší vině, ale kdo by chtěl konkurovat Janu Skácelovi, že? Tuto báseň mimochodem nedávno zhudebnil také Jarret, proto si dovolím srovnání. Verze Hroznu je melodičtější (i když s poměrně malým rozsahem), něžnější a konvenčnější.
Skupina Hrozen je už jistotou na naší křesťanské folkové scéně. I když má stále v čem se zlepšovat, ukazuje především prací na aranžích a přemýšlivostí některých textů, že míří stále výš. Že nestagnuje. O vině je přes drobné výhrady album, které se poslouchá velmi příjemně a ke kterému se budu rád vracet.