Eleonora Bordonaro s doprovodem vojenských trumpet

Pořad v souvislostech
Rozhovor s italskou zpěvačkou Eleonorou Bordonaro
Budeme vysílat
Pozvánka na festival Beseda 2025
Rozhovor s kytaristou Jakubem Šimanským
Blind Ruler Cursed Land – koncert ze studia
Vysílali jsme
Rozhovor s indickým houslistou L. Shankarem
Surikata Gospel – koncert ze studia
S Petrem Vaňkem o skupině Ensoul
Audioarchiv
Zpěvačka Eleonora Bordonaro, sicilská rodačka, tráví svůj čas mezi rodným ostrovem a Římem, avšak za svou hlavní inspiraci dál pokládá pouze Sicílii. V sicilské Katánii jsme s ní také natočili rozhovor, ve kterém se zaměřujeme na album Roda, nazpívané v unikátním galo-italském dialektu městečka San Fratello. Hlavním tématem alba je místní rituá pašijového týdnel, „Svátek Židů“, během nějž muži hrají tradiční melodie na vojenské trumpety.
Rozhovor se sicilskou zpěvačkou Eleonorou Bordonaro
Album Roda jste nazpívala v unikátním jazyce. Můžete jej představit?
Jedná se o lingvistický ostrůvek, kterému se říká galo-italština. Je to nářečí, kterým se mluví v městečku San Fratello na severu Sicílie. Tento dialekt vznikl kombinací různých jazyků přinesených tamními obyvateli, a takto zůstal zachován po staletí. Všichni lidé v tomto malém městě mluví tímto konkrétním galo-italským nářečím, kterému nikdo jiný nerozumí. Já pocházím z města, které je vzdálené dvě hodiny jízdy, a nerozumím jim vůbec, je to úplně jiný jazyk.
Jaké je ústřední téma alba?
Všechny písně na albu se týkají rituálu zvaného La Festa dei Giudei, Svátek Židů. Jako „Židé“ se při tomto svátku označují muži z městečka, kteří během pašijového týdne procházejí ulicemi a hrají tradiční melodie na speciální vojenské trumpety. My jsme na albu respektovali tradiční melodie těchto trubek, ale vložili jsme je do našich autorských skladeb. Tyto skladby tedy obsahují krátké motivy z tradičních melodií hraných na trumpety. Texty se zaměřují na různá témata. Já jsem například psala z pohledu cestovatele, který přichází do města a s úžasem a zvědavostí vnímá silný smysl tamních lidí pro komunitu a vzájemnou pomoc. Mluvíme také o víře, protože se jedná o rituál spojený se zbožností. Také zdůrazňujeme důležitost žen, protože i když je to svátek mužů, jeho základ je postaven na práci žen. Zpívám také o vztazích mezi těmito takzvanými Židy, o jejich kostýmech, o tom, co dělají a jak si tento rituál užívají.
Jaké je vůbec postavení sicilské tradiční hudby v rámci Itálie?
Máme na Sicílii mnoho mladých hudebníků, kteří pracují s tradiční hudbou. Překvapivě je tam také mnoho lidí, kteří se věnují tradičním nástrojům. Problém ale je, že nejsme mezi sebou dostatečně propojení. Proto působíme jako slabá komunita, obzvláště ve srovnání s regiony jako Apulie nebo Kampánie. Apulie díky politickému úsilí vytvořila silný obraz své kultury pro cizince a pro prezentaci v zahraničí – to nám chybí. A přitom jsme měli silnou základnu – například v 60. letech bylo působivější říct, že jste Sicilan, než že pocházíte z Apulie. Sicílie měla silný obraz – jako symbol krásy země, tradice, smíšené kultury. Co se ale hudby týče, dosud jsme nevyvinuli výrazné úsilí, abychom světu ukázali sílu naší hudební komunity.
Máte už promyšlené, jak bude vypadat vaše příští album?
Ano, tentokrát bych chtěla zpívat o svém rodném městě Paternò. O tom, jak tam lidé žijí a jak si to užívají, a to zvláště během karnevalového období, kdy jsou všechna pravidla naruby. Lidé, kteří byli během roku na okraji společnosti, se stávali králi a královnami komunity.
Zpíváte v nářečích pro posluchače, kteří vašim textům nemohou rozumět. Jak moc jsou pro vás texty písní důležité?
Texty písní jsou pro mě velmi důležité. Při vystupování používám herecké prvky. Během živých vystoupení působím velmi teatrálně a cítím, že to, co říkám, je důležité. Ale i když textům nerozumíte, myslím, že z mých gest a projevu vnímáte obraz mého rodného města, obraz Sicílie a historie, kterou v sobě nesu.